Úvod: Bipedální lokomoce jako aerobní pohybová aktivita slouží k nefarmakologickému ovlivnění kondice, kognitivních dysfunkcí, disability a kvality života u pacientů s demencí. Cíl: Cílem diplomové práce je zhodnotit měsíční vliv chůze na tělesnou hmotnost, kognici, soběstačnost a kvalitu života u pacientů s vaskulární demencí. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 46 dobrovolníků (27 mužů; 19 žen) s průměrným věkem 70,500 ? 8,485 let a diagnostikovanou mírnou až středně těžkou vaskulární demencí. Výzkumný soubor byl náhodně rozdělen na kontrolní a experimentální skupinu. Experimentální skupina měla za úkol v rámci 4 týdnů nachodit více než 6000 kroků/den a kontrolní skupina naopak do 6000 kroků/den sledovaných prostřednictvím krokoměru Garmin Vívofit 3. Kognitivní funkce byly hodnoceny prostřednictvím Montrealského kognitivního testu (MoCA), soběstačnost pomocí Barthel Indexu (BI), kvalita života dle zkrácené verze dotazníku kvality života WHO (WHOQOL-BREF) a tělesná hmotnost skrze Body Mass Index (BMI). Výsledky: Pacienti z experimentální skupiny dosahovali po měsíční pohybové intervenci podstatně lepších výsledků v MoCA (p = 0,009), v BI (p = 0,028) i v WHOQOL-BREF (p < 0,001) v porovnání s kontrolní skupinou. Všechny výsledky byly statisticky významné. Statisticky nevýznamný byl výsledek BMI (p = 0,121) mezi porovnávanými skupinami. Závěr: Výsledky diplomové práce jsou jedinečné, protože se soustředí na nefarmakologické ovlivnění parametrů u pacientů s vaskulární demencí, která bývá upozaďována v ostatních studiích na úkor Alzheimerovy demence. Navíc potvrzuje pozitivní účinky obyčejné chůze na kognitivní funkce, kvalitu života a soběstačnost ovlivňující fungování v každodenním životě.Introduction: Bipedal locomotion as an aerobic activity is used to non-pharmacologically influence condition, cognitive dysfunctions, disability and quality of life in patients with dementia. Purpose: The aim of the thesis is to evaluate the monthly effect of walking on body weight, cognition, functional independence and quality of life in patients with vascular dementia. Methods: 46 volunteers (27 men; 19 women) with an average age of 70.500 ? 8.485 years and diagnosed with mild to moderate vascular dementia participated in the research. The research group was randomly divided into control and experimental groups. The experimental group had the task of walking more than 6,000 steps/day within 4 weeks, and the control group less then 6,000 steps/day monitored using a Garmin Vívofit 3 pedometer. Cognitive functions were assessed using the Montreal Cognitive Assessment (MoCA), self-sufficiency using the Barthel Index (BI), quality of life according to the abbreviated version of the WHO Quality of Life Questionnaire (WHOQOL-BREF) and body weight through the Body Mass Index (BMI). Results: Patients from the experimental group achieved significantly better results in the MoCA (p = 0.009), in the BI (p = 0.028) and in the WHOQOL-BREF (p < 0.001) compared to the control group after the one-month physical intervention. All results were statistically significant. The result of BMI (p = 0.121) between the compared groups was statistically insignificant. Conclusion: The results of the Diploma Thesis are unique because they focus on the non-pharmacological influence of parameters in patients with vascular dementia, which tends to be neglected in other researches at the expense of Alzheimer's dementia. In addition, it confirms the positive effects of ordinary walking on cognitive functions, quality of life and independence affecting functioning in everyday life.