Interpretace poezie Františka Hrubína vychází z analýzy básnické obraznosti v duchu lingvoliterární metody Alexandra Sticha. Pozornost věnuje především obraznosti související s křesťanskou tradicí. Tato analýza spolu s komparacemi s díly jiných básníků poukazuje na účelovost křesťanského impulzu Hrubínových meziválečných veršů. Určující je pro ně touha po harmonii. Dále se zaměřujeme na dvojí transformaci Hrubínova díla. První je proměna harmonizační strategie v Jobově noci. Zásadnější změnu přináší sbírka Hirošima svědčící o situaci, kdy již není možné harmonie dosáhnout. Z tohoto poznání pramení melancholie, která výrazně ovlivňuje obraznost veršů z druhé poloviny 20. století. Práce sleduje také obraznost spojenou s negací melancholie. Součástí poslední kapitoly je textologická analýza dochovaných pramenů ke vzniku Lešanských jesliček, jež přináší osobitě vyjádřenou křesťanskou naději.The interpretation of František Hrubín's poetry is based on the analysis of poetic imagery in the spirit of Alexander Stich's lingvoliterary method. He pays particular attention to imagery related to the Christian tradition. This analysis, together with comparisons with the works of other poets, points to the purposefulness of the Christian impulse of Hrubín's interwar verses. The desire for harmony is decisive for them. We also focus on the double transformation of Hrubín's work. The first is the transformation of the harmonization strategy in Job's night. A more fundamental change is brought about by the Hiroshima collection, which testifies to a situation where it is no longer possible to achieve harmony. From this knowledge melancholy stems, which significantly affects the imagery of verses from the second half of the 20th century. The work also follows the imagery associated with the negation of melancholy. Part of the last chapter is a textological analysis of the preserved sources for the origin of the Lešany manger, which brings a distinctly expressed Christian hope.