Hraboš polní jakožto nejrozšířenější obratlovec v evropské zemědělské krajině patří mezi hlavní škůdce našich pěstovaných plodin. Kromě jeho negativního ekonomického významu je dalším důvodem studia šíření patogenních chorob, které často postihují i člověka. V ekologii slouží také jako modelový organismus složitých populačních dynamik, resp. populačních cyklů. Je známo, že od rozvoje intenzifikace zemědělství dochází k plošnému úbytku biodiverzity na celém světě, vůči čemuž je v platnosti řada opatření na mezinárodní i lokální úrovni. U nás je jedním z takových opatření zpřísnění pravidel pro získávání základních zemědělských dotací omezení maximální plochy s jednou pěstovanou plodinou na maximum 30 ha. Z toho důvodu je hlavním předmětem této diplomové práce zjištění závislosti mezi velikostí osevní plochy a abundancí hraboše a následné vyhodnocení vlivu aktuálních opatření na jeho populační dynamiku. K tomu byla využita data z období 2015-2021 sbíraná na plochách s plodinami jetel, jetelotráva, trvalý travní porost, vojtěška a vojtěškotráva ze 22 okresů v České republice. V analýzách poté byla využita nadmořská výška lokality, pěstovaná plodina, roční období a výměra, která byla získána pomocí internetové aplikace OneSoil využívající technologii leteckých snímků. Pozitivní závislost abundance na velikosti plochy se prokázala u všech plodin a ročních obdobích jara i podzimu. Zároveň analýza ukázala i mírnou pozitivní korelaci abundance s nadmořskou výškou a vyšší populační hustoty v podzimním období. Navzdory těmto zjištěním však aktuální opatření na snižování monokulturních zemědělských ploch pravděpodobně nebudou mít zásadní vliv na populační dynamiku hraboše, a to zejména kvůli silné závislosti pouze u výměry menší než 10 ha.Common vole, the most widespread vertebrate in the European agricultural landscape, is one of the main pests of our cultivated crops. In addition to its economic importance, another reason for studying its biology end ecology is the spread of pathogenic diseases, which often affect humans. In ecology, it serves as a model organism of complex population dynamics. It is known that since the development of agricultural intensification, there has been a widespread loss of biodiversity worldwide, for which a number of measures are in force at international and local level. In the Czech Republic, one of the measures to tighten the rules for obtaining basic agricultural subsidies is to limit the maximum area with one cultivated crop to a maximum of 30 ha. For this reason, the main subject of this diploma thesis is to examine the relationship between the size of the sown area and the abundance of the vole and the subsequent evaluation of the influence of current measure on its population dynamics. For this purpose data from the period 2015-2021 were collected on areas with clover, clover-grass, permanent grassland, alfalfa and alfalfa-grass from 22 districts in the Czech Republic. In the analysis I used altitude, cultivated crop, season and acreage. The latter was obtained using the OneSoil internet application using aerial photography technology. The positive dependence of abundance on the size of the area was demonstrated for all crops in spring and autumn. At the same time, the analysis also showed a slight positive correlation between abundance and altitude and higher abundance in the autumn. However, despite these findings, current measures to reduce monocultural agricultural areas are unlikely to have a significant effect on common vole population dynamics, mainly due to their strong dependence only on acreage values lower than 10 ha.