Práce si všímá trendu propojování filmového a videoherního média, a to skrze žánry interaktivního dramatu a interaktivního filmu vyvolávající polemiku, zda se jedná stále ještě o hru či již o film a naopak. Tradiční kategorie díky této hybridizaci přestávají, zdá se, dávat smysl. Cílem práce je skrze kvalitativní metodu přejímající filmovědné naratologické koncepty zjistit jaké konkrétní nástroje videohra žánru interaktivního dramatu může používat a jakou plní funkci při vyprávění příběhu. Předmětem zkoumání případové studie je první díl antologické videoherní série The Dark Pictures Anthology: Man of Medan (2019) a její lokální mód pro více hráčů tzv. Filmová noc. Výsledkem analytické části textu je, mimo nástrojů vyprávění, představena také specifická práce s hráči, kteří v klíčové uzly vstupují do vyprávění a svými rozhodnutími mění řetězení příčin a následků, a tím i podobu výsledného syžetu díla.This thesis focuses on the trend of increased connectivity in film and videogame media, more specifically on the genres of interactive drama and interactive film, raising disputes about whether the subject is still a game or already a film and vice versa. Traditional categories seem to cease to make sense due to this hybridisation. The aim of this thesis is to use qualitative method based on the concepts of film narratology to find out what specific tools of the interactive drama can a videogame use and what function it takes in telling a story. The subject of the case study is the first installment of the video game series The Dark Pictures Anthology: Man of Medan (2019) and its local multiplayer mode called Movie Night. The result of the analytical part of this text, aside from narrative tools, is a specific way of dealing with the players who enter the key points in the narrative. Thus they change the chain of causes and effects and these decisions then shape the final plot.