Cílem mé práce bylo zmapovat motivaci pro pěstounství z různých úhlů u příbuzenských a nepříbuzenských pěstounů. Má práce postihuje prvotní motivaci, vliv na motivaci v průběhu a názory pěstounů na to, jak by se dala zvyšovat motivace u veřejnosti. Použila jsem kvalitativní přístup v rámci, něhož jsem zvolila metodu pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Mé respondenty tvořilo sedm párů. Tito lidé byli, či stále jsou dlouhodobými pěstouny. Tři z nich jsem získala pomocí záměrného účelového výběru a čtyři z nich pomocí výběru přes instituce, a to konkrétně díky Oblastní charitě v Pardubicích. Analýzu dat jsem provedla pomocí tematické analýzy. Stěžejním výsledkem v rámci motivace pro pěstounství se ukázal altruismus, a to především pomoc dětem, dále také pomoc společnosti, či pud zachování rodu u příbuzenských pěstounů. Objevil se zde i syndrom prázdného hnízda a nově druhé manželství. Mezi hlavní faktory, které mají vliv na motivaci v průběhu, patří sociální opora, a to především partner a pěstounské děti. Dále jsem se setkala s vnějšími zdroji jako pozitivní vliv doprovázející organizace, či negativní postoj k fungování našeho státu. Nově se v mém výzkumu objevují názory samotných pěstounů na zvyšování motivace pro pěstounství, a to pomocí lepšího přístupu státu a lepší propagace.The aim of my thesis was to map the motivations for fostering from different angles for relative and non-relative foster carers. My work affects initial motivation, the impact on motivation over time and foster carers' views on how motivation could be increased in the public. I used a qualitative approach in which I adopted a method of observation and semi-structured interview. My respondents consisted of seven couples. These people were, or still are, long-term foster carers. I recruited three of them through deliberate purposive sampling and four of them through institutional sampling, specifically through the Regional charity in Pardubice. I analysed the data using thematic analysis. Altruism emerged as the key outcome in terms of motivation for fostering, especially helping children, as well as helping society or the instinct to preserve the family lineage in relative foster carers. The empty nest syndrome and newly second marriage also emerged. The main factors influencing motivation in the course include social support, especially the partner and the foster children. I also encountered external sources such as the positive influence of the accompanying organization or the negative attitude towards the functioning of our state. Newly emerging in my research are the views of foster carers themselves on increasing motivation for fostering, through better state fostering services and better promotion.