Cystická fibróza (CF) je nejčastější autozomálně recesivně dědičné onemocnění v kavkazské populaci. Fenretinid je potenciálně využitelným léčivem pro terapii CF. Cílem předkládané diplomové práce bylo popsat vliv fenretinidu na dráhy miRNA, které se podílejí na patofyziologii CF. Působení fenretinidu na hladiny miRNA dosud u tohoto onemocnění zkoumáno nebylo. S využitím microarray analýzy bylo ve vzorcích plasmy a moče pacientů s CF a ve vzorcích buněčných linií CFBE41o- s homozygotní mutací CFTR F508del a s wild-type CFTR identifikováno 20 kandidátních miRNA, které byly následně validovány pomocí kvantitativní RT-PCR analýzy s TaqMan sondami. Dvě miRNA, miR-22-3p a miR-1281, vykazovaly pokles exprese v plasmě pacientů s CF léčených fenretinidem. Popsané miRNA jsou potenciálním biomarkerem protizánětlivého efektu fenretinidu v léčbě CF.Cystic fibrosis (CF) is the most common autosomal recessive inherited disease in the Caucasian population. Fenretinide is a potential drug for cystic fibrosis treatment. The aim of this diploma thesis was to describe an effect of fenretinide on miRNA pathways involved in CF pathophysiology. The effect of fenretinide on miRNA expression in patients with CF has not yet been described in the literature. In total, 20 miRNAs were identified in the plasma and urine samples of pacients with CF and in CFBE41o- cell lines with homozygous CFTR mutation F508del and wild-type CFTR, using microarray analysis. These miRNAs were further validated using TaqMan PCR assay. Two miRNAs, miR-22-3p and miR-1281, showed a decreased expression in the plasma of CF patients treated with fenretinide, and thus could serve as a potentional biomarker of fenretinide anti-inflammatory effect in CF treatment.