Výzkumná studie se zabývá jazykem používaným v popisu ženské formy v Homerické literatuře (Iliad a Odyssey) a Circe Madeline Millerové. Jazyk používaný v těchto příbězích je analyzován prostřednictvím feministických teorií agentury a ztělesnění. Agentura odkazuje na aspekty svobodné vůle a autonomie, které lidské bytosti mají při rozhodování. Ztělesnění, na druhé straně, se týká způsobů, kterými se lidské tělo používá k přidělování různých rolí a povinností mužům a ženám. Výzkum studie zjistil, že Homérovy eposy obvykle shazoval ženy a hodnotili je jako s občany druhé kategorie ve vysoce stratifikované společnosti. Nedostatek agentura v životě žen znamenalo, že ony měly málo ve způsobu rozhodování pro sebe, což omezuje jejich potenciál pro růst a vývoj. Na druhou stranu, Millerova Circe poskytuje alternativní feministický pohled, který umožňuje čtenáři ocenit ženský názor. Prohlížení Circe z hlediska ženské zkušenosti slouží k poskytnout nový pohled na cestu, která dělá ve svém dlouhém životě, jak ona odolává protichůdné vlivy patriarchální společnosti. V této perspektivě se Millerova Circe výrazně liší od Homerových eposů, pokud jde o popis ženské formy.The research study looks at the language used in the description of the female form in Homeric literature (Iliad and Odyssey) and Madeline Miller's Circe. The language used in these narratives is analyzed through the feminist theories of agency and embodiment. Agency refers to the aspects of free will and autonomy that human beings possess in making decisions. Embodiment, on the other hand, refers to the ways in which the human body is used to assign various roles and responsibilities to men and women. The research study finds that Homer's epics usually demeaned women and rated them as second-class citizens in a highly stratified society. The lack of agency in women's lives meant that they had little in the way of making decisions for themselves thus limiting their potential for growth and development. On the other hand, Miller's Circe provides an alternative feminist outlook that makes it possible for the reader to appreciate a woman's point of view. Viewing Circe from the standpoint of a woman's experience serves to provide a fresh perspective on the journey that she makes in her long life as she resists the oppositional influences of a patriarchal society. It is in this perspective that Miller's Circe differs significantly from Homer's epics when it comes to the description of the female form.