Tato práce se zaměřuje na prezentaci tématu pandemie onemocnění covid-19 na twitterovém účtu bývalého poslance Poslanecké sněmovny České republiky Lubomíra Volného. Přesněji pomoci srovnávací tematické analýzy zkoumá dezinformační narativy zveřejňované v tříměsíčním období od prosince 2020 do února 2021. V úvodní kapitole se práce věnuje čistě obecným definicím pojmu dezinformace, jejich vzniku, šíření a hrozbám, které představují. Následující druhá kapitola pak tyto obecné definice vztahuje do prostředí pandemie onemocnění covid-19. Popisuje například proč je pandemická situace ideální pro vznik a rychlejší šíření dezinformací. Třetí analytická kapitola zkoumá výskyt osmi předem definovaných tematických kategorií. Zkoumána jsou témata očkování, léků, testování, respirátorů, vládních opatření, vnímání pandemie jako businessu, jako genocidy a výzvy k boji proti covidové či zdravotnické totalitě. Tato kategorie zkoumá hypotézu předpokládající výrazný nárůst počtu likes po 21. lednu 2021. V tento den došlo ke střetu v Poslanecké sněmovně, jehož byl Lubomír Volný iniciátorem a dostal se tak do daleko většího povědomí veřejnosti. Výsledky sběru dat z twitterového účtu Lubomíra Volného jsou také srovnány s příspěvky z twitterového účtu Tomia Okamury. Klíčovým je zhodnotit podobnosti či odlišnosti obou účtů z ohledu používaných témat. V tomto ohledu jsou srovnávány počty příspěvků s tématem pandemie onemocnění covid-19 a tweetů o migraci či islámu. Poslední kapitola předkládá příklady boje s dezinformacemi převážně se zaměřením na Twitter a Facebook. Tato kapitola předkládá procesy jako je labeling nebo fact-checking a jejich přínosy i nedostatky.This thesis focuses on how the topic of covid-19 pandemic is presented by a former deputy of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic Lubomír Volný on his Twitter account. Using comparative thematic analysis, I analysed disinformation narratives published in the three-month period from December 2020 to February 2021. The first chapter is concerned only with the general definitions of the term "disinformation", its origin, how it spreads and what thread it represents. The second chapter puts these general definitions into context of covid-19 pandemic. For example, it explains why the pandemic is ideal for development and faster spread of disinformation. The third chapter analyses the occurrence of eight predefined thematic categories. The themes analysed are vaccination, drugs, testing, respiratory masks, government anti-pandemic measures, perceiving the pandemic as a business opportunity, as genocide, and as a call to action against covid totalitarianism. The chapter analyses the hypothesis which presupposes an increase in the number of likes after 21st January 2021. On this day, there was a conflict in the Chamber of Deputies which Lubomír Volný initiated. Consequently, he became more widely recognized in the public. At the same time, the results of data collected from Lubomír Volný's Twitter account are compared with the posts of Tomio Okamura's Twitter account. The purpose is to evaluate similarities and dissimilarities of both accounts regarding the themes used. In this respect, I have compared the number of pandemic-related posts with the number of posts about migration and Islam. The last chapter represents examples of acting against disinformation focusing predominantly on Twitter and Facebook platforms. It describes processes such as labelling and fact-checking, their benefits, and disadvantages.