Dizertační práce Hudební podněty s uměle zakomponovanou fyziologickou komplexitou zaměřené na specifické rehabilitační strategie pro pacienty s demencí obsahuje dvě hlavní části. První část je teoretickým základem k realizaci muzikoterapeutického experimentu, jenž je zpracován v části druhé - empirické. V teoretické části, která vychází ze srovnání dostupných zahraničních i českých zdrojů, je popsána problematika AD, demence a jejich vzájemný vztah, diagnostika kognitivního deficitu u pacientů s demencí, neuropsychiatrické příznaky, nonfarmakologická léčba a její možnosti. Podstatou aplikace muzikoterapeutických intervencí jsou kapitoly pojednávající o vlivu hudby na lidský mozek, ve kterých jsou shrnuty základní okruhy současného poznání, včetně kritického náhledu na tzv. Mozartův efekt. Hledání nových rehabilitačních strategií se opírá o empiricky potvrzené působení hudebních podnětů na pacienty s neurologickými problémy a je motivováno studiemi průkopníka nových rehabilitačních metod Nicholase Stergiou (Biomechanics lab, University of Nebraska at Omaha), jež jsou založeny na signálech, které cíleně obsahují uměle zakomponovanou fyziologickou komplexitu (např. typu růžového šumu). Tento typ šumu se překvapivě vyskytuje v mnoha biologických systémech - např. v rytmech srdeční aktivity, v činnosti lidského mozku, či ve statistikách sekvencí DNA. S biologickým stárnutím a s onemocněními navíc dochází k poklesu fyziologické komplexity např. v dynamice srdeční frekvence, dýchání, či chůze. Empirická část popisuje dvoufázový výzkum; pilotní studie generuje snesitelnou úroveň fyziologické komplexity implementovanou do hudebních podnětů; samotný muzikoterapeutický experiment zkoumá, zda pacienti, kteří podstupují muzikoterapeutické intervence s hudebními podněty se zakomponovanou fyziologickou komplexitou, prokazují zlepšení ve standardizovaných testech kognitivních funkcí, přičemž toto zlepšení bylo nutné kvantifikovat relativně ke kontrolní skupině, která také podstoupila terapii hudebními podněty, avšak bez zakomponované fyziologické komplexity; obě skupiny byly srovnány s kontrolní skupinou, která hudební terapii nepodstoupila. Tento výzkumný design umožnil jednak vyhodnotit účinek muzikoterapie jako takové, a jednak poznat, zda fyziologická komplexita je tou klíčovou složkou, která případný účinek muzikoterapie zesiluje.The dissertation Musical stimuli with artificially implemented physiological complexity focused on specific rehabilitation strategies for patients with dementia contains two main parts. The first part is the theoretical basis for the implementation of a music therapy experiment, which is processed in the second part - empirical. The theoretical part, which is based on a comparison of available foreign and Czech sources, describes the issue of AD, dementia and their relationship, diagnostics of cognitive deficit in patients with dementia, neuropsychiatric symptoms, non-pharmacological treatment and its possibilities. The essence of the application of music therapy interventions are the chapters dealing with the influence of music on the human brain, which summarize the basic areas of current knowledge, including a critical insight into the so-called Mozart effect. The search for new rehabilitation strategies is founded on the empirically confirmed effects of musical stimuli in patients with neurological problems and is motivated by the studies of the pioneer of new rehabilitation methods Nicholas Stergiou (Biomechanics Lab, University of Nebraska at Omaha), based on signals that contain artificially incorporated physiological complexity (e.g. pink noise type). This type of noise surprisingly occurs in many biological systems - for example, in the rhythms of cardiac activity, in the activity of the human brain, or in DNA sequence statistics. In addition, with biological aging and diseases, there is a decrease in physiological complexity, for example in the dynamics of heart rate, respiration or walking. The empirical part describes two-phase research; the pilot study generates a tolerable level of physiological complexity implemented in musical stimuli; the music therapy experiment itself examines whether patients undergoing music therapy interventions with music stimuli with built-in physiological complexity show improvement in standardized cognitive function tests, which had to be quantified relative to the control group that also underwent music stimulation therapy but without built-in physiological complexity; both groups were compared with a control group that did not undergo music therapy. This research design made it possible to evaluate the effect of music therapy as such and to learn whether physiological complexity is the key component that enhances the potential effect of music therapy.