Diplomová práce se věnuje institutu dětského ochránce práv. Ten v současné době, není součástí právního řádu ČR, proto je práce zaměřena na to, jak by ideálně měla tato instituce vypadat, pokud vznikne, tzv. na ideový komplex. První část práce se soustředí na veřejného ochránce práv a popis jeho funkce. Další část se zaměřuje na návrh zákona o ochránci práv dětí, na potřebu a důvody jeho zavedení, kterými jsou např.: závazky ČR plynoucí z členství v OSN, absence jednotné instituce věnující se ochraně dětí a dětských práv, nedostatek prostoru veřejného ochránce práv na možnost dostatečně se věnovat ochraně dětských práv atd. V navazující části jsou rozebrány určité rozdíly mezi právní úpravou veřejného ochránce práv a navrhovanou právní úpravou pro ochránce práv dětí v ČR, zatímco další část se věnuje srovnání se zahraničními úpravami v Polsku, Chorvatsku, Finsku, Švédsku a dalších evropských státech. Po evropských úpravách, se práce zaměřuje na ideální podobu dětského ochránce práv v ČR a rozdělení kompetencí mezi ochránce. Výsledkem je, že ochránci by mezi sebou měli spolupracovat, zároveň je nutné stanovit hranici, aby nedocházelo ke kompetenčním sporům. Ochránce práv dětí, by se zabýval jen případy týkajících se osob mladší 18 let, pokud tato osoba bude tvrdit, že je v postavení poškozeného nebo mezi poškozenými. Ochránce práv dětí, by se však zabýval jen právy plynoucími z Úmluvy OSN o právech dítěte, kterou je ČR vázána. V ostatních případech by se věcí zabýval veřejný ochránce práv. Pokud by přece jenom kompetenční konflikt nastal, řešil by jej Ústavní soud. V poslední části práce jsou odpovědi na výzkumné otázky. Mezi tyto otázky patří rozdělení působnosti a vztah ochránců mezi sebou. Dále také funkční období ochránců. Není nutné, ani žádoucí, aby oba ochránci byli voleni ve stejnou dobu. Mohlo by pak lehce dojít k situaci, kdy nebude obsazen ani jeden úřad. Z praktických důvodů se jeví vhodnější, aby každý ochránce měl své vlastní funkční období bez ohledu na funkční období druhého ochránce. Další otázka je pak zaměřena na to, zda se může ochránce veřejný stát ochráncem dětským a opačně. Pokud ochránce skončí ve funkci z důvodu uplynutí funkčního období a splňuje podmínky do funkce druhého ochránce, může se jím i stát, pokud bude navržen jako kandidát a následně zvolen. Jestliže však ve funkci ochránce skončí z jiného důvodu, neměl by mít možnost stát se druhým ochráncem. Jako poslední je rozebírána možnost ochránce být opatrovníkem dětí. Ochránce práv dětí, by se neměl stát jejich opatrovníkem. Činnost ochránce je náročná. Jelikož ochránce by nemohl být opatrovníkem všech dětí, ale jen některých, mezi dětmi by se musely dělat rozdíly, což by nevedlo k ničemu dobrému.This thesis is about institution of ombudsman of children´s rights. At this time, the institution is not existing in the Czech Republic, so thesis is focused on ideological complex of this institution. The first part describes ombudsman in the Czech Republic and their functions. The next part is about the bill of ombudsman of children´s rights and about needs and reasons for their establishment, such as the Czech Republic's promises arising from membership in the United Nations, the absence of a single institution dedicated to the protection of children's rights, etc. The following part is about the difference between ombudsman of children´s rights and the actual ombudsman in the Czech Republic. The next part compares foreign legislations in Poland, Croatia, Finland, Sweden, and others European countries. The next part is about ideological complex of ombudsman of children´s rights in the Czech Republic and dividing competences between ombudsmen. The result is that ombudsmen should cooperate, but it is necessary to create a line, so there is no competence dispute. The ombudsman of children´s rights should be specialized on cases related to people under 18 years old, if this person is damaged. The ombudsman of children´s rights is focused only on rights from The United Nations Convention on the Rights of the Child. In other cases, the ombudsman would deal with the matter. If some competence conflict occurs, it should be solved by the Constitutional court. The last part of this thesis contains the answer to the research questions. One of these questions is about dividing competences between ombudsmen and cooperation between them. The term of the ombudsmen can start for each in a different time; this way it is even more practical. Other question is focused on the end of the term and the next function. If the ombudsman ends their term because their time is over, they could become another ombudsman, if they meet all other conditions. But if the ombudsman ends their time for another reason, they cannot become an ombudsman. Last question is about guardianship of the child. The function of child´s ombudsman is hard, so it is not a good idea for the ombudsman of the children to be a guardian of the child.