Number of the records: 1  

Srovnání účinku nanočástic stříbra u různých druhů rostlin

  1. Title statementSrovnání účinku nanočástic stříbra u různých druhů rostlin [rukopis] / Renata Trajerová
    Additional Variant TitlesSrovnání účinku nanočástic stříbra u různých druhů rostlin
    Personal name Trajerová, Renata, (dissertant)
    Translated titleComparison of effect of silver nanoparticles in different plant species
    Issue data2021
    Phys.des.95 s. (106 704 znaků) : grafy
    NoteVed. práce Martina Špundová
    Oponent Vladimíra Hlaváčková
    Another responsib. Špundová, Martina (thesis advisor)
    Hlaváčková, Vladimíra (opponent)
    Another responsib. Laboratoř růstových regulátorů (degree grantor)
    Keywords chlorofylová fluorescence * fotosyntéza * huseníček rolní * ječmen jarní * nanočástice stříbra * postřik * růst * tabák virginský * vojtěška setá * chlorophyll fluorescence * photosynthesis * arabidopsis * barley * silver nanoparticles * spraying * growth * tobacco * alfalfa
    Form, Genre bakalářské práce bachelor's theses
    UDC (043)378.22
    CountryČesko
    Languagečeština
    Document kindPUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitleBc.
    Degree programBakalářský
    Degree programBiologie
    Degreee disciplineExperimentální biologie
    book

    book

    Kvalifikační práceDownloadedSizedatum zpřístupnění
    00274797-152292854.pdf102.3 MB09.08.2021
    PosudekTyp posudku
    00274797-ved-108748684.docPosudek vedoucího
    00274797-opon-242528045.docPosudek oponenta
    Průběh obhajobydatum zadánídatum odevzdánídatum obhajobypřidělená hodnocenítyp hodnocení
    00274797-prubeh-385758696.pdf03.09.201909.08.202130.08.2021BHodnocení známkou

    Díky jejich bohatému využití výroba spotřebních produktů, které obsahují nanočástice stříbra (AgNPs), stále roste. To vede k rostoucímu uvolňování těchto nanočástic do životního prostředí, což může mít negativní dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Vegetace může být rostoucím množstvím těžkých kovů v prostředí a jejich bioakumulací výrazně negativně ovlivněna. Z tohoto důvodu je potřebné získat znalosti o chování a dopadu těchto nanočástic na životní prostředí a rostliny. Vliv stříbrných nanočástic na vyšší rostliny je prozatím málo prozkoumán, předpokládá se, že mimo jiné závisí na druhu rostliny a na způsobu aplikace. Cílem práce bylo porovnat účinek AgNPs při různých způsobech aplikace u vybraných rostlinných druhů (tabák virginský, huseníček rolní, ječmen jarní, vojtěška setá). Vliv AgNPs byl posuzován na základě změn parametrů chlorofylové fluorescence odrážejících fungování primárních fotosyntetických procesů. Obecně byl zaznamenán pouze velmi malý vliv AgNPs. Nejmenší dopad AgNPs aplikovaných v hydroponii byl pozorován v případě kořenů i oddělených listů ječmene jarního, naopak největší změny fotosyntetických parametrů byly zaznamenány při aplikaci na kořeny tabáku virginského. Při jednorázovém postřiku nedošlo k žádné významné změně u žádného rostlinného druhu.Thanks to their rich use, the production of consumer products that contain silver nanoparticles (AgNPs) is still growing. This leads to an increasing release of these nanoparticles into the environment, which can have an impact on ecosystems and human health. Vegetation can be significantly impaired by the increasing amount of heavy metals in the environment and by their bioaccumulation. For this reason, it is necessary to gain knowledge about the behavior and impact of AgNPs on the environment and plants. The effect of AgNPs on higher plants has so far been little studied, and is expected to be affected, among other things, by the plant species and by the method of application. The aim of the work was to compare the effect of AgNPs applied by different ways in selected plant species (Nicotiana tabacum, Arabidopsis thaliana, Hordeum vulgare, Medicago sativa). The effect of AgNPs was estimated from changes in chlorophyll fluorescence parameters reflecting function of primary photosynthetic processes. In general, the effect of AgNPs was very low. The smallest impact of AgNPs applied hydroponically was observed in case of roots and detached leaves of barley. On the contrary, the largest changes of photosyntetic parameters were recorded in case of application on roots of tobacco. There was no significant change in any plant species by the single spray method.

Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.