Disertační práce je zaměřena na školní zátěže a její zvládání adolescenty v souvislosti s jejich vnímaným smyslem života. Hlavním cílem disertační práce je zjistit, jaké jsou nejčastější zdroje zátěže u žáků středních škol České republiky, jaké si volí nejčastěji copingové strategie, jaká je úroveň vnímané smysluplnosti v kontextu vybraných proměnných a zda existuje mezi těmito uvedenými proměnnými významný vztah. V první části disertační práce jsou charakterizovány hlavní pojmy, jejichž objasnění tvoří teoretické pozadí práce (stres, coping, adolescent, smysl života). Druhá část této disertační práce obsahuje seznámení s realizovaným kvantitativním výzkumem. Výzkumného šetření se účastnilo 739 žáků České republiky. Jako výzkumné nástroje byly použity standardizované dotazníky SVF 78 (Janke, Erdmannová, 2002), Dotazník stresových situací (Hodges, Felling, 1970; Yungman, 1979) a ESK škála (Längle, Orglerová, Kundi, 2001). Vyhodnocené a statisticky zpracované výsledky byly vybrány tak, aby se vztahovaly k hlavním cílům práce a k formulovaným hypotézám.This dissertation thesis is focused on the school load and its management by adolescents in connection with their perceived meaning of life. The main goal of the thesis is to find out what are the most common sources of stress among secondary school students in the Czech Republic, what coping strategies they choose most often, what is the level of perceived meaningfulness in the context of the selected variables and whether there is a significant relationship between these variables. In the first part of the dissertation, the main terms are characterized, the clarification of which forms the theoretical background of the work (stress, coping, adolescent, meaning of life). The second part of this dissertation contains an introduction to the quantitative research carried out. 739 pupils from the Czech Republic participated in the research. The standardized SVF 78 questionnaires (Janke, Erdmann, 2002), the Stress Situations Questionnaire (Hodges, Felling, 1970; Yungman, 1979) and the ESK scale (Längle, Orgler, Kundi, 2001) were used as research instruments. The evaluated and statistically processed results were selected to relate to the main objectives of the work and to the hypotheses.