Předmětem práce bylo pomocí obrazových a písemných pramenů sledovat proměny módních oděvů, střihů a oděvních zvyklostí aristokratů ve Španělsku v 13 - 17. století a jejich zasazení do evropského kontextu. Největší pozornost byla věnována druhé polovině 16. století, kdy španělská móda silně ovlivňovala evropské odívání a zároveň z této doby pocházejí významné šlechtické či královské portréty napomáhající šíření španělské oděvní módy i první střihové odborné publikace. Důraz byl kladen na poznání jednotlivých složek vytvářejících oděvní komplety a jejich projevy ve výtvarných dílech. Vhled do oděvní kultury přinesly také dílčí studie zaměřené na technologie výroby tkanin, organizaci práce tkalců a krejčích, krejčovské postupy a jejich odraz ve výtvarném umění a též způsoby šíření módy ovlivněné politickými i kulturními styky elit. Zásadním tématem byl průzkum vývoje konstrukcí střihů dochovaných originálních oděvů, ve střihových knihách a též zachycený ve výtvarných dílech. Z chronologického hodnocení je patrný přechod od jednoduchých konstrukcí k sofistikovanějším, což je dokladem pokroku textilních technologií, mistrovství v krejčovských postupech a také znalosti geometrie a matematiky. Identifikace hlavních oděvních prvků napomohla poznání, že v dobových střihových knihách byly uvedeny konstrukce pro různé společenské příležitosti od počátku do konce lidského života a to pro všechny společenské vrstvy křesťanské společnosti. V popisech oděvů zahrnutých v posmrtných inventářích z let 1570 - 1589 ve shodě s výtvarnými díly v oděvech žen na vnějších, u mužů na všech vrstvách oděvů převládala černá barva. Získané ikonografické, archeologické a písemné materiály posloužily ve třetí části práce jako podklady pro experimentální ověření konstrukcí střihů v měřítcích 1:1 či 1:3. Cílem experimentu bylo zjistit, jak byla daná oděvní součástka konstruována a jestliže se jednalo o viditelnou vrstvu, doložit, jak se projevila ve výtvarném díle. Druhým cílem bylo prověření vzájemného vlivu oděvních vrstev mezi sebou. Byla ověřována ochranná funkce oděvu před mechanickými i klimatickými vlivy, omezení pohyblivosti nositele, společenská funkce a přiblížení se estetickému vjemu zachycenému ve vybraných ikonografických pramenech. Provedené rekonstrukce splňovaly stanovená hodnotící kritéria. Z hlediska konstrukce střihu je zejména důležité dodržet dobovou linii pasu, vsazení hlavice rukávů, a v případě těsných kalhot je zásadní položení sedu dostatečně vysoko. Nedílnou součástí oděvů byla obuv, které nejen vhodně doplňovala celkovou siluetu, ale v případě slavnostních či reprezentativních dámských chapines s vysokou korkovou platformou měnila celkovou siluetu postavy, což následně mohlo ovlivnit kánon vyobrazení dámy. Ze srovnání rekonstrukcí oděvů s dobovými nákresy ve střihových knihách, dochovanými originálními oděvy a ikonografickými prameny plyne shoda konstrukčních principů. Experimentální ověření rekonstrukcí střihů může napomoci lepšímu porozumění vyobrazení oděvních prvků v dobových ikonografických materiálech. Též, při dostatečně široko pramenné základně je možno hledat paralely mezi oděvními prvky a tak přiblížit dataci, lokaci a v některých případech i námět uměleckého díla.The subject of the work was by pictorial and written sources to describe the changes in fashion clothing, patterns and clothing habits of aristocrats in Spain in the 13th - 17th century and contextualization into the European development. The greatest attention was paid to the second half of the 16th century, when Spanish fashion strongly influenced European culture, and at the same time important aristocratic or royal portraits were painted, helping to spread Spanish fashion as well as the first pattern books. Emphasis was on understanding the individual components that created clothing sets and their manifestations in works of art. Partial studies focused on fabric production technologies, the organization of the work of weavers and tailors, tailoring procedures and their reflection in the visual arts, as well as ways of spreading fashion influenced by the political and cultural contacts of elites, also provided insight into clothing culture. The main topic of the entire study was a survey of the pattern constructions development based on analysis of extant originals, period pattern books and works of art. The chronological evaluation shows a transition from simple constructions to more sophisticated ones, which is a proof of the textile technologies progress, mastery of tailoring procedures and also deep knowledge of geometry and mathematics. The identification of the main clothing elements helped to realize that in the period pattern books the constructions were presented for various social occasions from the beginning to the end of human life, for all social strata of Christian society. In the descriptions of the clothes included in the posthumous inventories from the years 1570 - 1589, in accordance with the works of art in the clothes of women on the outer, for men on all layers of clothes, black color predominated. The obtained iconographic, archaeological and written materials served in the third part of this study as a basis for experimental verification of the pattern construction in scales 1: 1 or 1: 3. The aim of the experiment was to determine the construction of the studyied clothing component and, if it was a visible layer, to prove how it manifested itself in the work of art. The second goal was to evaluate the mutual influence of clothing layers with each other. The protective function of the garment against mechanical and climatic influences, the restriction of the wearer's mobility, the social function and the approach to the aesthetic perception captured in selected iconographic sources were verified. The performed reconstructions met the evaluating criteria. From the point of view of the pattern construction, it is important to observe the waistline, the line of sleeves insertion, and in the case of tight trousers, it is essential the seat line high enough. An integral part of the clothing was footwear, which not only complemented the overall silhouette, but in the case of ceremonial or representative women's chapines with a high cork platform changed the overall silhouette of the figure, which could subsequently affect the canon of the depiction of the lady. The comparison of the reconstructions of the clothes with the period drawings in the pattern books, the preserved original clothes and the iconographic sources shows the concordance of the construction principles. Experimental verification of pattern reconstructions can help to better understanding of the clothing depiction in period iconographic materials. Also, with a sufficiently wide source base, it is possible to look for parallels between clothing elements and thus bring closer the dating, location and in some cases the theme of the work of art.