Cílem této dizertační práce je posoudit vliv různých managementových opatření na půdní prostředí lesních ekosystémů. Managementovým opatřením v lesích může být zásah, který souvisí s hospodářskou úpravou lesa (např. prořezávka, probírka, mýtní těžba) a je prováděn v určité vývojové fázi a věku lesního porostu a je možné jej sledovat prostřednictvím změny v porostních charakteristikách (např. věk, zakmenění). Stejně tak lze za takové opatření považovat i přestavbu porostů ve smyslu změny druhové skladby a s tím související změnu porostního typu, která se obvykle provádí při obnově lesního porostu zalesněním stanovištně vhodnější dřevinnou skladbou. Obdobně lze také pohlížet na ponechání porostu samovolnému vývoji, resp. ponechání porostu dosažení jeho fyziologického věku (např. kategorie lesů ochranných). Provedení výše uvedených účelových opatření se tak podílí nejen na změnách v lesním porostu a jeho porostních charakteristikách, ale může mít také vliv na půdní prostředí, přičemž v této práci je pozornost zaměřena především na schopnost sekvestrovat (ukládat) uhlík v půdě jako jedna z funkcí zmírňující předpokládané dopady změny klimatu. Vzhledem k tomu, že půdní prostředí je velmi komplexní a propojený systém je na potenciál sekvestrace uhlíku v lesní půdě v této práci pohlíženo také komplexně, a je současně sledován vliv různých stanovištních poměrů a abiotických faktorů prostředí v různých typech porostů. Výsledky výzkumu v rámci této práce by tak měly poskytnout informaci o tom, zda a jaká managementová opatření mají vliv na půdní prostředí lesních ekosystémů, se zaměřením na sekvestraci uhlíku v půdě. Výstupy této dizertační práce by tak mohly přispět do aktuální diskuze týkající se optimalizace managementových opatření, které by mohly vést ke zmírňování dopadů očekávaných klimatických změn. Současně mohou přispět k řešení problematiky odumírání smrkových porostů v ČR a souvisejících úvah o možné vhodné náhradě dřevinné skladby na těchto stanovištích.The aim of this dissertation is to assess the impact of various management measures on the soil environment of forest ecosystems. A management measure in forests can be an intervention that is related to the forest management (e.g. juvenile thinning, thinning, main felling) and is carried out at a certain growth developmental stage and age of the forest stand and it can be observed through changes in stand characteristics (e.g. age of stand, density of stocking). Similarly, the transformation of stands in the sense of changing the tree species composition and the related change of the stand type, which is usually carried out during the restoration of the forest stand by forestation with a more suitable tree species composition for given forest site, can also be considered as such a measure. Likewise, it is also possible to look at the forest stand that is left to spontaneous development, respectively the leaving the stand to reach its physiological age (e.g. category of protective forests), as a measure. The implementation of the above-mentioned purpose measures thus contributes not only to changes in forest stands and its stand characteristics, but can also have an effect on the soil environment, while in this work the attention is mainly focused on the ability to sequester (store) carbon in the soil as one of the mitigating functions predicted impacts of climate change. Given that the soil environment is a very complex and interconnected system, the potential of carbon sequestration in the forest soil is also comprehensively viewed in this work, and the influence of different site conditions and abiotic environmental factors in different types of stands is simultaneously observed. The research results within this dissertation should provide information on whether and what management measures have an effect on the soil environment of forest ecosystems, with a focus on carbon sequestration in the soil. The outputs of this dissertation could contribute to the current discussion regarding the optimization of management measures that could lead to mitigating the effects of expected climate changes. At the same time, they can contribute to the solution of the problematics of dying spruce stands in the Czech Republic and related considerations about a possible suitable replacement of the tree species composition at these sites.