Autor v úvodu sleduje kontakty českých zemí s římskoněmeckou říší na základě rukopisů, kultu světců nebo hmotných památek, dále se zaobírá staroslověnskou liturgií a písemnictvím, způsobem obživy obyvatelstva, snaží se určit počet obyvatel českých zemí v raném středověku, charakterizuje způsoby vlády českých knížat, složení společnosti, stranou zájmu nezůstává ani raně středověká česká církev (založení biskupství v Praze a Olomouci, farní systém, budování kapitul a klášterů). Závěr obsahuje odkazy na literaturu k jednotlivým tématům.Druhý díl práce věnované českým dějinám v době knížecí sleduje kontakty českých zemí se Svatou říší římskou, sociální, kulturní, demografické nebo církevní poměry v tehdejším českém státu.