Disertační práce se věnuje názorům učitelů vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura na druhém stupni základních škol na implementaci tematiky šoa do výuky literární výchovy. Hlavním cílem disertační práce je zjistit názory učitelů vymezeného vzdělávacího oboru na integraci událostí jedné linie druhé světové války, tedy šoa, do výuky literární výchovy na druhém stupni základních škol. Za daným účelem bylo podniknuto výzkumné šetření smíšeného designu. Na základě odpovědí respondentů byl sestaven monotematický soubor beletristických literárních intencionálních textů s tematikou šoa určený průřezově pro všechny ročníky druhého stupně základních škol (volná příloha disertační práce). První, teoretická, část disertační práce se věnuje jejímu terminologickému ukotvení, současnému vnímání výuky literární výchovy, roli učitele při prezentaci fenoménu šoa a možnostem implementace dané tematiky do výuky na základních školách se zaměřením na potenciál literární výchovy. V centru pozornosti se nalézá představení metod implementace tematiky šoa do výuky na různých stupních institucionálního vzdělávání či kurikulární ukotvení termínů šoa a holokaust v českých vzdělávacích dokumentech v komparaci s reprezentací vymezených pojmů ve vzdělávacím izraelském kurikulu. Poslední kapitola teoretické části disertační práce je tvořena prezentací výsledků analýzy čítanek pro druhý stupeň základních škol s doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky se zaměřením na reprezentaci šoa-ukázek. V druhé, praktické, části disertační práce představujeme metodologii výzkumného šetření a prezentujeme jeho výsledky. Prezentujeme výsledky první (kvalitativní) fáze výzkumu, která proběhla formou polostrukturovaných rozhovorů s osmi učiteli daného vzdělávacího oboru působících na vymezeném stupni institucionálního vzdělávání, představujeme výsledky druhé (kvantitativní) části výzkumu, která proběhla prostřednictvím dotazníků a rovněž se věnujeme prezentaci poslední, opět kvalitativní, fáze výzkumného šetření, kterého se zúčastnili dobrovolníci z řad respondentů kvantitativní fáze výzkumu.The dissertation deals with the opinions of teachers of the educational field of Czech Language and Literature at the lower-secondary schools on the implementation of the subject of the Shoah in the teaching of Literary Education. The main goal of the dissertation is to find out the opinions of teachers of a defined educational field on the integration of events of one line of the Second World War, i.e. the Shoah, into the teaching of Literary Education at the lower-secondary schools. For this purpose, a research investigation of mixed design was undertaken. Based on the answers of the respondents, a monothematic set of fiction literary intentional texts with the theme of the Shoah was compiled, intended for all grades of the lower-secondary schools (free appendix of the dissertation). The first, theoretical, part of the dissertation is devoted to its terminological anchoring, current perception of Literary Education based on the opinions of experts in literature didactics, the role of teachers in presenting the Shoah phenomenon and the implementation of the topic at the lower-secondary schools with a focus on Literary Education. Our focus is on the introduction of methods of implementing the Shoah into teaching at various levels of institutional education or curricular anchoring of the terms Shoah and Holocaust in Czech educational documents in comparison with the representation of defined terms in the Israeli educational curriculum. The last chapter of the theoretical part of the dissertation consists of a presentation of the results of the analysis of reading- books for the lower-secondary schools with a clause of the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic focusing on the representation of Shoah-samples. In the second, practical, part of the dissertation we present the methodology of the research survey and present its results: we present the results of the first (qualitative) research phase, which took place in semi-structured interviews with eight teachers in the field of institutional education, we present the results of the second (quantitative) part of the research, which took place through questionnaires and we also present the last, again qualitative, phase of the research survey, which was attended by volunteers from among the respondents of the quantitative phase of the research.