Práce se zabývá legitimizací kulturních institucí na menších městech na příkladu generální rekonstrukce Slezského divadla Opava. Přípravy rekonstrukce byly zahájeny ještě před rokem 1989, avšak po změně režimu byl celý projekt pozměněn tak, aby byla obnovena původně potlačená předválečná německá identita divadla. Cílem práce je pomocí historiografických metod rozboru dobových pramenů, zejména rozboru dobových mediálních textů, porozumět rekonstrukci divadla jako uzlovému bodu, v němž se protínají a proměňují dobové kolektivní představy o smyslu vícesouborového divadla na menším městě. Rekonstrukce bude proto chápána nikoliv jako stavební a technická úprava, ale jako materializace ideologií a proces vyjednávání podoby kolektivní paměti v souvislosti s politickou změnou od státně socialistického režimu s centrálně řízenou kulturní politikou směrem k liberálně demokratickému režimu. Rozbor dobové veřejné debaty, stejně jako projekt rekonstrukce jsou proto konceptualizovány pomocí pojmů ideologie a kolektivní paměť.Focus is on historical consequences followed in fate of General reconstruction of Silesian Theater in Opava between the years of 1986 and 1992. I use terms as reconstruction as a way of thinking, ideology as a change of historical dogma and collective memory as a change of cases in the reconstruction. I deal with socialism and post socialism period in theoretical parts. Methods are analysis period newspapers and literature, and their comparison together.