Diplomová práce pojednává o tématu účelnosti nákladů právního zastoupení v kontextu aktuální judikatury. Práce si klade za cíl především na základě rozhodnutí Ústavního a Nejvyššího soudu interpretovat pojem účelnosti příp. neúčelnosti ve vztahu ke konkrétním subjektům, jimiž jsou: subjekty, jež mají jako hlavní předmět podnikání skupování a následné vymáhání pohledávek, subjekty, jež mají zmíněnou činnost jako svou vedlejší, stát, organizační složky, statutární města, Česká televize a osoby mající právní vzdělání. Téma je zpracováno za využití primárně analytické metody a kompilace odborné literatury. V diplomové práci zohledňuji i vztah ustanovení § 142 a § 150 OSŘ, vymezuji ústavní rovinu hlediska účelnosti a zásadu odpovědnosti za výsledek. V diplomové práci docházím k jednoznačnému závěru. Vynaložené náklady na právní zastoupení účastníka advokátem nelze již hodnotit apriori jako účelné. Naopak, je třeba zohlednit typ subjektu, jež je účastníkem, povahu sporu, jeho náročnost, délku trvání, způsob zahájení.The thesis deals with the topic of the necessity of the legal costs in the context of current case law. The aim of the thesis is primarily to interpret the notion of the necessity of the legal representation in relation to specific entities. Namely: entities that have as their main business the buying and subsequent recovery of claims, entities that have mentioned activity as their secondary, the state, organizational units of the state, statutory cities, Czech television, and persons with legal training. The topic is processed using a primarily analytical method and compilation of legal literature. In my thesis I also take into account relationship between the provisions of § 142 and § 150 of Code of Civil Procedure, I define constitutional level of the aspect of expediency and the principle of accountability of the result. I come to an unequivocal conclusion in my thesis. The costs incurred for the legal representation of a party by a lawyer can no longer be assessed a priori as expedient. On the contrary, account must be taken of the type of entity involved, the nature of the dispute, its duration, the manner in which it is initiated.