Práce se zabývá tématem zaniklých obcí v Krušnohoří. Jejím cílem je přiblížit a popsat dilema týkající se území, které bylo původně ryze kulturní, ale díky poválečnému vývoji se na něm vyvinula cenná přírodní složka. Sukcesí je míněn jak obraz přejímání a nástupnictví během dalších generací, tak její biologický význam. Náplní práce je stručný historický popis vzniku a způsobu fungování sudetských obcí v Krušnohoří, nástin okolností samotného odsunu Němců a popis poválečného vývoje ve vysídlených obcích. Stěžejní část je zaměřena na bývalou obec Sejfy/Ryžovna a momentální dění okolo ní. V souvislosti s aktuální situací totiž vyvstává obecná otázka, jak nakládat s naší historií, zda začít znovu osídlovat dříve zaniklé obce nebo je nechat dění přírody, tedy otázka, zda lze vytvořit nějaký kompromis mezi navrátivší se přírodou a navrátivším se člověkem.The thesis deals with the topic of extinct villages in the "Krušné hory". It aims to approach and describe the dilemma concerning the area, which was originally purely cultural, but due to the post-war development, a valuable natural component developed on it. By succession is meant both the image of acceptance and succession during future generations and its biological significance. The scope of the work is a brief historical description of the origin and functioning of Sudeten villages in the "Krušné hory", an outline of the circumstances of the actual expulsion of the Germans, and a description of post-war developments in displaced villages. The main part is focused on the former village of "Sejfy" / "Ryžovna" and current events around it. In connection with the current situation, a general question arises as to how to deal with our history, whether to start repopulating previously extinct villages or leaving them to nature, i.e. the question of whether a compromise can be made between returning nature and returning man.