Diplomová práce se věnuje tématu volební volatility pomocí panelových dat. Cílem je zodpovědět na stanovené výzkumné otázky: Jak vypadá struktura volebního elektorátu? Je volební volatilita výsledkem informovaného hlasu a politické emancipace nebo pouze náladovosti voliče? Lze potvrdit úpadek dlouhodobých faktorů a jejich nahrazení krátkodobými nebo platí vliv obou na volební volatilitu? Při operacionalizaci byly zahrnuty do analýzy nejen tradiční socio-ekonomické faktory, ale i proměnné jako vliv médií, politická sofistikovanost či politický cynismus. Jejich implikace pro volební volatilitu byly reflektovány v několika hypotézách v teoretické části. Hlavní přínosem práce je využití panelových dat, což z diplomové práce činí první akademický příspěvek v oblasti volební volatility v českém prostředí. Za účelem analýzy byly vytvořeny modely zkoumající specifické aspekty volební volatility: panelová volatilita; intravolatilita; frekvence volatility a počet specifických stran, ke kterým volič přechází. Výsledek práce potvrdil předpoklad figurující v postkomunistických zemích. Volební volatilita v českém prostředí není projevem uvědomělého a strategického hlasování, které je výsledkem politické sofistikovanosti. Voliči spíše mění strany na základě osobního zklamání a nedůvěry v politické autority a instituce. Mimo jiné se potvrdily odlišné dopady forem médií na volatilitu, věková stabilita, vliv sociálních vazeb a zázemí nebo tradiční stranická identifikace.The diploma thesis deals with the topic of electoral volatility using panel data. The aim is to answer the set research questions: What does the structure of the electorate look like? Is electoral volatility the result of an informed vote and political emancipation or just the mood of the voter? Is it possible to confirm the decline of long-term factors and their replacement by short-term ones, or is it the influence of both on electoral volatility? As far as the operationalization, not only traditional socio-economic factors were included in the analysis, but also variables such as media influence, political sophistication, or political cynicism. Their implications for electoral volatility have been reflected in several hypotheses in the theoretical part. The main benefit of the thesis is the use of panel data, which makes it the first academic contribution in the field of Czech electoral volatility. For analysis, three models examining specific aspects of electoral volatility were developed: panel volatility; intravolatility; volatility frequencies and the number of specific parties to which the voter passes. The result of the work confirmed the assumption for post-communist countries. Electoral volatility in the Czech environment is not a manifestation of conscious and strategic voting, which is the result of political sophistication. Rather, voters change parties based on personal disappointment and distrust of political authorities and institutions. Among other things, the different effects of media forms on volatility, age stability, the influence of social ties and background or traditional party identification were confirmed.