Faleristika se v posledních letech těší stále většímu zájmu badatelů, historiků i sběratelů. Je nutné ale konstatovat, že z odborného hlediska se jedná o velmi chabě zpracovanou vědu, která vychází ze starých zažitých tvrzení (a často mylných). Tato práce se zabývá samostatnou kategorií - faleristikou sovětskou. V carském Rusku se ujaly zažité trendy evropské faleristiky se řádovými řetězy, hvězdami jednotlivých tříd a striktním kastovním systémem. Od tohoto trendu se nově vzniklý socialistický stát snažil téměř ve všem distancovat, což bylo dáno ideologickým odloučením od všeho starého, tedy buržoazně-autoritářského a elitářského. Jelikož někde museli sovětští umělci čerpat inspiraci, je zřejmé, že ne vše se od imperátorské faleristiky plně distancovalo. Sovětský svaz vytvořil v letech 1918-1991 velmi zajímavou faleristickou soustavu, která je typickou ukázkou umění socialistického realismu, později velmi zajímavě zkombinovanou se starou carskou zdobností. Naše práce se zabývá třemi vybranými sovětskými řády - Řádem rudého praporu, zavedeným v roce 1918, Řádem rudé hvězdy, zavedeným v roce 1931 a Řádem vlastenecké války ve dvou třídách, zavedeným v roce 1942. Práce je členěna chronologicky, ve výjimečných případech podle tématu. Název práce sice avizuje přesně časově ohraničené období, avšak z důvodu popisu tradic a inspirací, stejně jako hledání odpovědí na některé historické otázky, se autor ohlédl do ruské historie. Jelikož cílem práce není vytvořit celkový popis sovětské faleristické soustavy za celou dobu existence SSSR, byly zvoleny právě tři zmíněné řády, které sovětská vyznamenání nejvíce reprezentují a svým způsobem tvoří daný základ, z něhož vznikla tzv. sovětská faleristická škola.In his work, the author tried to summarize his previous study of selected problems related to Soviet faleristics. The goals set by the author of the work were largely met. The author managed to point out the enormous possibilities of research in the field of Soviet faleristics. The connection with military history was proved through the individual pieces awarded and their placement in the broader context of the military history of the USSR during the Great Patriotic War. However, it is clear that in the future the topic would have to be strictly limited by a certain research intention, as the author would only rely on what is digitized. We can also perceive as a shortcoming in many ways a theoretical interpretation of the production of Soviet orders and medals, which is due to the absence of documents from state mints. The author was thus referred only to the professional literature and his own, careful study of the material sources of the acquired theory.