Diplomová práce se zabývá vybranými aspekty osobnosti, vztahovou vazbou, prožíváním a změnami v některých oblastech v průběhu pandemie COVID-19 u pracujících. Teoretická část je věnována fenoménu singles, teorii vztahové vazby a následné integraci oblastí témat v již provedených výzkumech (s obohacením o Big Five a prožívání pandemie COVID-19). Část výzkumná měla za cíl lépe poznat singles a jejich pracovní zkušenosti a prozkoumat rozdíly mezi single a zadanými pracovníky v již jmenovaných oblastech. Pro tyto účely byl aplikován smíšený výzkumný design. Potřebná data ke stanoveným proměnným byla získána nejprve pomocí polostrukturovaného rozhovoru, zde výzkumný soubor tvoří 15 single respondentů. V kvantitativní části bylo využito následujících metod: EWR-I a BFI-2-S. Součástí byl také nově vytvořený dotazník s položkami, které pojímají pracovní podmínky, pracovní potřeby a motivátory a dále s položkami zachycujícími prožívané změny, které s sebou přinesla pandemie COVID-19. Výzkumný vzorek druhé části činí 513 respondentů. Jedná se o jedince mezi 25-65 lety, kteří jsou ekonomicky aktivní. Na základě výsledků studie byla indikována korelace interpersonální deaktivací a single partnerským stavem a dále se ukázalo, že single bývají pracovníky, kteří jsou více flexibilní (místem), dle zjištění v kvalitativní části to však nevypadá, že by tuto skutečnost, stejně jako další odlišnosti v pracovních očekáváních, singles vnímali jako diskriminaci. Naopak se nebyl prokázán signifikantní vztah mezi sociabilitou a typem partnerského stavu, ambicemi a typem partnerského, počtem hodin stráveným prací a typem partnerského stavu nebo celkovým prožíváním změn v průběhu pandemie a partnerského stavu. U ambicí k dosažení hierarchicky vyšší pracovní pozice se však ukázala jako významnější proměnná bezdětnost a u prožívání změn v průběhu pandemie se ukázaly jako signifikantně rozdílné mezi singles a zadanými pouze některé oblasti: Spokojenost s partnerským stavem, pocit naplnění/smyslu života, pozitivní očekávání od budoucnosti. U těchto nastalo signifikantně větší zhoršení u single respondentů. Jako důležitější proměnná, než je absence partnera, se zde ukázala spokojenost s partnerským stavem. Předložená studie může přispět k poznání, jak česká populace prožívala období epidemiologických restrikcí, jaké jsou osobnostní, vztahové a pracovní rozdíly mezi single a zadanými pracovníky.The diploma thesis deals with selected aspects of personality, attachment and experience and changes in some areas during the COVID-19 pandemic. The theoretical part is devoted to the phenomenon of singles, the attachment and the subsequent integration of topics in already conducted research (with the enrichment of the Big Five and the experience of the COVID-19 pandemic). The research part aimed to get to know singles and their work experience better and to explore the differences between single workers and workers in relationship in the already mentioned areas. A mixed research design was applied for this purpose. The necessary data for the set variables were obtained at first by semi-structured interview, here the research sample consists of 15 single respondents. The following methods were used in the quantitative part: EWR-I and BFI-2-S. It also included a newly created questionnaire with items that reflect working conditions, work needs, as well as items that capture the changes brought by the COVID-19 pandemic. The research sample of this part is 513 respondents. These are individuals between the ages of 25 and 65 who are economically active. Based on the results of the study, a correlation between interpersonal deactivation and partner status was indicated (single scored higher in interpersonal deactivation), and it was shown that singles tend to be workers who are more flexible (by place), but according to the qualitative part it does not mean that this fact, as well as other differences in job expectations, singles perceived as discrimination. On the contrary, there was no significant relationship between sociability and type of partner status, ambitions and type of partnership status, number of hours spent by work and type of partnership status, or overall experience of changes during a pandemic and partnership status. However, in the ambition to achieve a hierarchically higher job position, childlessness proved to be a more significant variable and in experiencing pandemic changes only some areas proved to be significantly different between singles and respondents in relationship: Satisfaction with partner status, fulfillment/meaning of life, positive expectations from the future. In these, there was a significantly greater deterioration in single respondents. Satisfaction with the partner's condition proved to be a more important variable than the absence of a partner. The presented study can contribute to the understanding of how the Czech population experienced a period of epidemiological restrictions, what are the personal, relationship and work differences between singles and workers in relationship.