Práce se zaměřuje na náboženský coping u jedinců z České republiky a Spojených států amerických. Cílem bylo prozkoumat vliv kulturního pozadí na strategie náboženského copingu. Dalším cílem bylo ověřit vztah mezi náboženským copingem a dalšími proměnnými (náboženské zapojení a náboženská socializace). Dotazníkového šetření se zúčastnilo 58 respondentů z ČR (ve věku 17 - 56 let) a 55 respondentů z USA (ve věku 18 - 69 let), hlásících se k protestantským církvím. Pro sběr dat byl využit dotazník zkoumající náboženský coping RCOPE, sociodemografický dotazník a otázky zjišťující náboženské zapojení. Soubor amerických věřících dosahoval vyššího průměrného skóru ve škále pozitivního náboženského copingu, rozdíl se projevil jako signifikantní. Naše výsledky ukazují, že jedinci v obou vzorcích využívají pozitivní metody náboženského copingu častěji než negativní. Byly také nalezeny rozdíly v preferenci konkrétních strategií mezi oběma soubory. Korelační analýzou byla též nalezena kladná souvislost mezi frekvencí soukromých náboženských aktivit a pozitivním copingovým stylem.This thesis focuses on religious coping within a sample of Czech and American participants. The aim was to explore the influence of cultural background on strategies of religious coping. The next aim was to examine relationship between styles and strategies of religious coping and other variables (religious involvement and religious socialization). A sample of 58 respondents from the Czech Republic (ages: 17 - 56) and 55 respondents from the USA (ages: 18 - 69), with Protestant church affiliation, participated in a survey. As measures we used RCOPE (the Religious Coping Questionnaire), sociodemographic questionnaire and questions to assess the degree of religious involvement. American sample showed higher score in positive religious coping scale, the difference appeared to be statistically significant. Our findings indicate that people in both samples use positive religious coping methods more frequently than the negative ones. We also found distinction in preference of specific coping strategies between both samples. Positive coping style was positively correlated with frequency of private religious practices.