Tato diplomová práce si klade za cíl prokázat vliv osmitýdenního programu rozvoje všímavosti na stres v kontextu světové pandemie v důsledku virového onemocnění COVID-19. Vzhledem ke komplexitě stresu se dále snaží prokázat vliv programu na psychickou pohodu, zdravotní návyky a všímavost samotnou. Rovněž se zaobírá zjištěním skutečné účinnosti programu v porovnání se získanými daty u skupiny kontrolní. Na základě stanovených výzkumných cílů a zkoumaných proměnných diplomová práce využívá kvantitativní metodologii. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím metody Stress profile a Dotazník pěti aspektů všímavosti v pretestu i posttestu. Výběrový soubor se skládá ze skupiny experimentální o celkovém počtu 39 respondentů a skupiny kontrolní o stejném počtu. Výběr respondentů do obou skupin byl učiněn prostřednictvím nepravděpodobnostní metody výběru. Získaná data obou skupin byla podrobena statistické analýze. Výsledky statistického testování nám umožňují přijmout tvrzení o účinnosti programu rozvoje všímavosti, kdy k očekávané změně dochází pouze u skupiny experimentální a ne kontrolní. Dále nám výsledky umožňují prohlásit, že je osmitýdenní program rozvoje všímavosti účinnou intervencí u našich respondentů ke snížení stresu, zvýšení psychické pohody, zdravotních návyků a všímavosti samotné i za podmínek světové pandemie.This thesis aims to reveal the impact of an eight-week program of mindfulness for stress development in the context of a COVID-19 global pandemic. Due to the complexity of stress, it seeks to reveal the impact of the program on mental well-being, health habits and mindfulness itself. It also deals with the revelation of the real effectiveness of the program in comparison with the data obtained from the control group. Based on the set research goals and examined variables, the thesis uses a quantitative methodology. Data collection was performed using the Stress profile method and the Questionnaire of five aspects of mindfulness in the pre-test and post-test. The sample file thus consists of an experimental group with a total of 39 respondents and the control group of the same number. The selection of respondents to both groups was made using the improbability method of selection. The obtained data of both groups were subjected to statistical analysis. The results of statistical testing allow us to accept the statement about the effectiveness of the mindfulness development program, where the expected change occurs only in the experimental group and not the control group. Furthermore, the results allow us to state that the eight-week mindfulness program is an effective intervention for our respondents to reduce stress, increase mental well-being, health habits and mindfulness itself even in the conditions of a global pandemic.