Tato diplomová práce se zabývá problematikou náhrady škody v právu římském, úžeji však náhradou škody materiální, leč je zmíněná i nemateriální újma. Stěžejním je proto zkoumání lex Aquilia. Cílem je rozdělení předpokladů pro přiznání nároků v jednotlivých časech významných období. Proto se podrobněji věnuji zákonu dvanácti desek, samotnému lex Aquilia, Gaiovu Učebnici práva ve čtyřech knihách, konečně justiniánským kodifikacím. Jsou zde vyjmenovány i principy náhrady škody, které hrají nemalý význam v další části práce. V práci je reflektována jak tuzemská, tak i zahraniční literatura, zejména maďarská. Práce je zakončena jednotlivými odrazy římského práva v současném českém občanském zákoníku, byť přehledově a stručně. V průběhu jsem narazil na několik otevřených otázek, které jsou zde zmíněny, ale jejich zkoumání by bylo nad rámec této práce, může proto sloužit také jako inspirační zdroj k dalšímu výzkumu.This diploma thesis deals with the issue of compensation for damage in Roman law, but in more details with compensation for material damage, but the non-pecuniary damage is also mentioned. Therefore, the research of the lex Aquilia is crucial. The aim is to divide the preconditions for granting claims into individual time-significant periods. Therefore, I deal in more detail with the law of the Twelve tables, the lex Aquilia itself, the Institutes of Gaius, and finally the Justinian codifications. The principles of compensation for damage are also listed here, which play a significant role in the next part of the work. The work reflects both domestic and foreign literature, especially Hungarian. The work ends with individual reflections of Roman law in the current Czech Civil Code, albeit in an overview and briefly. During the work, I came across several open questions that are mentioned here, but their research would be beyond the scope of this work, so it can also serve as a source of inspiration for further research.