Práce se zaměřuje na private enforcement, tedy soukromoprávní uplatňování náhrady škody z porušení soutěžního práva. Práce se skládá ze sedmi hlavních kapitol, včetně úvodu a závěru. První kapitola se snaží o vyhodnocení vývoje private enforcementu na unijní úrovni před účinností směrnice, druhá kapitola pojednává o vývoji přístupu Soudního dvora k uplatňování nároků na náhradu škody z porušení soutěžního práva. Třetí kapitola se věnuje směrnici o soukromém prosazování a jejím požadavkům, čtvrtá kapitola pak pojednává o zákoně o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže. Pátá kapitola představuje kvantitativní a kvalitativní výzkum, jehož cílem byla kvantifikace a vyhodnocení zkušeností se soukromým prosazováním v České republice. Práce vychází z hypotézy, že k uplatňování nároků na náhradu škody z porušení soutěžního práva dochází v České republice pomálu, a že žalobce má velmi malou šanci na úspěch ve věci. České soudy navíc v těchto věcech rozhodují až desítky let, proto se v průběhu řízení mnohdy žalobce rozhodne pro zpětvzetí žaloby, popřípadě vyhodnotí jako vhodnější uzavřít s žalovaným smír. V České republice byla otázka reálných zkušeností s uplatňováním nároků na náhradu škody z porušení soutěžního práva a analýza dnešní právní regulace a jejich problematických aspektů nejen mimořádně aktuální, ale především téma nebylo doposud v českém prostředí doposud zpracováno. Účelem práce je proto kvantifikace a vyhodnocení zkušeností se soukromým prosazováním v České republice, a to při zohlednění následujícího: jaké žalobní nároky žalobci před soudy uplatňují, jaká je četnost jednotlivých druhů žalob, jaká je průměrná délka trvání řízení, jaká je úspěšnost žalob z hlediska odvolání a dovolání, spolupráce soudů s Komisí, Soudním dvorem a s domácími soutěžními úřady, a dále pak vyhodnocení shromážděných dat ve smyslu kvalitativním, tedy zaměření se na obsah relevantních získaných rozhodnutí a snaha o vyhodnocení jejich kvalitativní úrovně, respektive zjištění a vyhodnocení překážek, pro efektivní uplatnění práv poškozených osob a vyhledání problematických míst v judikatuře civilních soudů. Aby bylo možno v budoucnu hodnotit účinnost nové právní úpravy, je třeba kvantifikovat dnešní zkušenosti se soukromým prosazováním, což umožní budoucí srovnání a vyhodnocení faktických dopadů, které nová právní úprava přináší. Dalším účelem této práce tedy bylo v souvislosti s přijetím nového zákona popsat a vyhodnotit kroky, které byly na národní úrovni provedeny za účelem transpozice směrnice, při jehož naplnění bude třeba analyzovat zejména: požadavky, které ze směrnice pro státy vyplývají, soulad stávajícího národního práva s těmito požadavky, popsat a vyhodnotit kroky, které byly podniknuty za účelem transpozice směrnice, zhodnocení úspěšnosti transpozice směrnice do českého právního řádu, a konečně také zodpovězení otázky, zda, nový zákon skutečně představuje "revoluci" v oblasti uplatňování nároků na náhradu škody z porušení soutěžního práva tak, jak Komise doufala. Těžištěm celé práce je tedy čtvrtá kapitola týkající se ZNŠHS a pátá kapitola týkající se provedeného kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V současné době se nám podařilo shromáždit patrně nejrozsáhlejší přehled rozhodnutí českých soudů ve věci uplatňování nároků na náhradu škody z porušení soutěžního práva. České civilní soudy nevedou žádnou samostatnou evidenci soutěžních věcí, proto je nezbytné, aby byly tyto věci soudy evidovány samostatně, aby bylo možno tyto kauzy identifikovat. Vzhledem k dostupným údajům, máme rovněž obavu, že české soudy, které jsou s uplatňováním nároků na náhradu škody z porušení soutěžního práva konfrontovány spíše výjimečně, nejsou schopny některá specifika soutěžního práva náležitě zohlednit. Na základě kvalitativní analýzy dostupných rozhodnutí civilních soudů bylo v práci rovněž identifikováno několik základních, opakujících se problémů, které žalobcům znesnadňují uplatňování jejich práv.This dissertation focuses on private enforcement, i.e., the private law enforcement of damages for violation of competition law. The thesis is divided into seven chapters, inclusing an indtroduction and conclusion. The first chaper deals with the development of private enforcement of competition law at EU level before the Damage Directive. The second chapter deals with the Court of Justice case law and its approach. The third chapter deals with the Damage Directive and its requirements. The fourth chapter deals with the czech law on damages. The fifth chapter presents quantitative and qualitative research, which has the aim to quantify and evaluate experience with private enforcement in Czechia The dissertation is based on the hypothesis that claims for damages for breach of competition law are low in number in Czechia, and that the plaintiff has very little chance of success. The decission comes from the court very late and so during the proceedings, the plaintiff often chooses to withdraw the action, or considers it more appropriate to conclude a settlement with the defendant. In Czechia, the issue of real experience, as well as the analysis of today's legal regulation and their problematic aspects is very topical. The topic has not been comprehensively researched in the Czech environment up to now. The purpose of this work is to quantify and evaluate the experience with private enforcement of competition law in Czechia. We were taking into account the following: claims the plaintiffs bring before the courts, the frequency of individual types of lawsuits, the average duration of proceedings, the success of lawsuits in terms of appeals, cooperation between Czech courts, the EC, the ECJ and national competition authorities works, as well as the evaluation of the collected data in a qualitative sense, i.e., focusing on the content of relevant decisions obtained and efforts to evaluate their quality level or identify and evaluate obstacles of injured parties and the search for problematic areas within the case-law of civil courts in Czechia. To assess the effectiveness of the new legislation in the future, it is necessary to quantify today's experience with private enforcement, which will allow all future comparisons and evaluations of the actual impacts of the new legislation. Another purpose of this work was to describe and evaluate the steps taken at the national level to transpose the Damage Directive, for which it is needed to be analyzed in particular: the requirements of the Damage Directive for the Member States, compliance with existing national law with these requirements, description and evaluation of steps taken to transpose the Damage Directive, assessing the success of transposing the Directive into the Czech law, and finally answering the question whether the new law represents a "revolution" in areas of enforcement of antitrust damages, as hoped by the Europan Commission. The focus of the whole thesis is, therefore, the fourth chapter concerning newly adopted Czech legislation and the fifth chapter concerning qualitative and quantitative research. We have managed to collect probably the most comprehensive overview of decisions of Czech courts in the matter of claiming damages for breach of competition law. First of all, the Czech civil courts do not keep any separate records of competition cases. As a first step in the meaningful development of private competition law enforcement, it is essential that these cases are registered separately by all courts so they can be identified easily. Concerning the data available to us, we are also concerned that Czech courts, which are confronted with claims for breaches of competition law rather exceptionally, are not able to consider certain specifics of competition law. Based on a qualitative analysis that has been done, the thesis identified several basic and recurring problems that make it difficult for claimants to exercise their rights.