Disertační práce je vztažena k aktuálnímu tématu, které je diskutováno napříč vzdělávacím systémem po dobu několika desetiletí. Téma disertační práce je zaměřeno na faktor identity v profesním přesvědčení začínajících akademických pracovníků. Z hlediska velké fluktuace zaměstnanců a celospolečenského tlaku v tržní ekonomice prochází lidstvo největší společenskou změnou za poslední tisíciletí. Nástup Průmyslu 4.0, COVID-19 a zefektivnění sou-časných podmínek pro vzdělávání přispívá k otázkám, zda tyto celospolečenské změny výrazně zasáhnou do motivace nových uchazečů o pozice v akademické sféře, případně zda nabídnou vhodnou kvalitu zajišťující historický přístup akademického nadhledu, vzdělanosti, flexibility, efektivity a reflexe. Společenské vnímání akademických pracovníků v prostředí univerzit přináší odlišné evokace vztahovostí. Nejasnosti, vykreslující aktuální společenskou situaci vůči akademických pracovníků, jejich náplň práce v oblasti edukace, vedení výukové činnosti a odborných konzultací, dále vlastních výzkumných a badatelských záměrů, jsou často zahaleny mýty a nepochopením. Sebepojetí akademických pracovníků je různorodé a liší se kulturní zvyklostí dané hierarchie vzdělávacího systému a případného institucionálního členění. Vnímání akademických pracovníků je v České republice normativně vymezeno zákonem o vysokých školách velmi obecně. Sebepojetí začínajícího akademického pracovníka je z pohledu univerzitního prostředí variabilní a obnáší odlišné selektování, potřebné pro celistvé ukotvení komplexity, leckdy nepřesné až přímočaré kategorizace současných přístupů k danému identickému vnímání toho, kam daný jedinec patří. Hlavním cílem disertační práce je uskutečnění hloubkové fenomenologické analýzy konstruování profesní identity s důrazem na jednotlivé specifické složky oblastí formování a jejich odlišnosti a vytvoření uceleného profesního konstruktu osobnosti začínajícího akademického pracovníka. Identita se odlišuje za pomoci jemných fenoménů, které jsou zkoumány v procesu kvalitativního designu, a to za pomocí kombinace fenomenologických narativních technik, interview, pojmového mapo-vání aj. Následná analýza dat sumarizuje aktuální reciprocitu začínajícího akademického pracovníka v univerzitním prostředí. Dílčí cíle poukazují k možnostem a výzvám budoucí predikovatelnosti vývoje kompetencí akademických pracovníků, jejich nutné restrukturalizaci dogmatického vnímání, ? propos legislativních a kurikulárních změn v pojetí pedagogicko-vědecké profilace akademických pracovníků.The dissertation is related to the current topic, which has been discussed throughout the education system for several decades. The topic of the dissertation thesis is focused on the identity factor in the professional belief of beginning academics. In terms of high employee turnover and societal pressure in the market economy, humanity has been undergoing the greatest social change in the last millennium. The advent of Industry 4.0, COVID-19 and the streamlining of current educational conditions contribute to the question of whether these societal changes will significantly affect the motivation of new applicants for academic positions, or whether they will offer appropriate quality to ensure a historical approach to academic insight, education, flexibility, efficiency and reflection. The social perception of academics in the university environment brings different evocations of relationships. Uncertainties depicting the current social situation vis-?-vis academics, their job description in education, conducting educational activities and expert consultations, as well as their own research and research intentions, are often shrouded in myths and misunderstandings. The self-concept of aca-demic staff is diverse and differs with the cultural custom of the hie-rarchy of the education system and the possible institutional breakdown. The perception of academics in the Czech Republic is normatively defined by the Higher Education Act very generally. The self-perception of a novice academic is variable from the perspective of the university environment and involves different selection required for anchoring complexity, sometimes inaccurate or even straight-forward categorization of current approaches to a given identical perception of where the individual belongs. The main aim of the dissertation is to carry out an in-depth phenomenological analysis of the construction of professional identity with an emphasis on the individual specific components of the areas of formation and their differences and to create a comprehensive profes-sional construct of the personality of a novice academic. Identity is distinguished by subtle phenomena that are examined in the qualitative design process, using a combination of narrative techniques, interviews, conceptual mapping, etc. Subsequent data ana-lysis summarizes the current reciprocity of a novice academic in a university setting. The partial aims point to the possibilities and challenges of the future predictability of the development of the competences of academic staff, their necessary restructuring of dogmatic perception, and the propos of legislative and curricular changes in the concept of pedagogical-scientific profiling of academic staff.