Cílem práce bylo zhodnotit test-retest opakovatelnost měření vybraných časoprostorových parametrů chůze systémem RehaGait Analyzer Pro. Opakovatelnost byla měřena jak u kontrolní skupiny zdravých osob, tak u jedinců s Parkinsonovou nemocí. Dílčím cílem bylo porovnat časoprostorové parametry mezi těmito dvěma výzkumnými soubory a zda se liší mezi sebou jednotlivé pokusy chůze. Jedinci v kontrolní skupině (n=19) i jedinci s Parkinsonovou nemocí (n=22) se třikrát prošli po rovné chodbě bez překážek jejich přirozenou chůzí. Po hodině od prvního měření byla provedena analýza znovu, třikrát přirozenou chůzí. Parametry, které se hodnotily, byly: trvání a délka dvojkroku, rychlost chůze, kadence, doba stojné, švihové, jednooporové, dvouoporové fáze, fáze postupného zatěžování, mezistoje, konečné a předšvihové. Reliabilita byla zjišťována Spearmanovým korelačním koeficientem r. U kontrolní skupiny byla opakovatelnost dobrá až vysoká (r=0,82-0,98), u jedinců s PN byla reliabilita nižší. Hodnoty se pohybovaly v rozmezí 0,59-0,96. Nad 0,9 dosáhly jen dva parametry, konečná fáze a mezistoj, oba pro pravou dolní končetinu. Základní chůzové parametry (rychlost chůze, kadence, délka a trvání dvojkroku) měly reliabilitu měření u kontrolní skupiny vysokou (r=0,95-0,98), u jedinců s PN dobrou (r=0,83 0,88). Pouze kadence vykazovala u jedinců s PN reliabilitu nízkou (r=0,68). Pro zjištění rozdílů mezi měřeními byl použit Wilcoxonův párový test. Při měření bezprostředně za sebou byl nalezen pouze jeden rozdíl v kontrolní skupině. U jedinců s Parkinsonovou nemocí bylo zjištěno pouze 7 statisticky významných rozdílů, což je 5,8 % z celkového počtu 120 testů. Při zjišťování rozdílů měření s odstupem jedné hodiny byly porovnávány průměry daných tří měření. Zde bylo zjištěno 50 % statisticky významných rozdílů v obou výzkumných souborech. Z klinického hlediska jsou tyto rozdíly nevýznamné, protože hodnoty rozdílů jsou velmi nízké. Rozdíly ve vybraných časoprostorových parametrech mezi výzkumnými soubory byly zjišťovány Mann-Whitneyovým testem a byly porovnávány průměry tří měření. Jedinci s Parkinsonovou nemocí mají statisticky významně kratší krok, pomalejší chůzi, delší fázi postupného zatěžování a kratší konečnou fázi. Rozdíly ve fázích krokového cyklu byly zjištěny pouze v jednom měření a jen pro levou dolní končetinu.The aim of this thesis was to evaluate the test-retest repeatability of the measurement of selected spatiotemporal parameters of walking using the system RehaGait Analyzer Pro. Repeatability was measured in the control group of healthy people, as well as patients who suffer from Parkinson's disease. The partial goal was to compare the spatiotemporal parameters between these two research groups and whether the individual walking attempts differ from each other. Individuals in the control group (n=19) and individuals with Parkinson's disease (n=22) walked three times down a straight corridor without obstacles by their natural walking. One hour after the first measurement, the analysis was performed again, three times by natural walking. The following parameters were evaluated: duration and length of the stride, walking speed, cadence, duration of stance, swing, single-support phase, two-support phase, loading response, intermediate positions, terminal stance and pre-swing. Reliability was determined by Spearman correlation coefficient r. In the control group, the repeatability was good to high (r = 0.82-0.98), in individuals with PN, the reliability was lower. The values ranged from 0.59-0.96. Above 0.9, only two parameters were reached - the final phase and the intermediate position, both for the right lower limb. The basic walking parameters (walking speed, cadence, length and duration of the stride) had a high measurement reliability in the control group (r =0.95-0.98), in individuals with PN, it was found good (r = 0.83 0.88). Only cadence showed low reliability in individuals with PN (r = 0.68). The Wilcoxon matched pairs test was used to determine the differences between measurements. When measuring consecutively, only one difference was found in the control group. Only 7 statistically significant differences were found in individuals with Parkinson's disease, which corresponds to 5.8% of the total number of 120 tests. When determining the differences in measurements with an interval of one hour, the averages of the three measurements were compared. Here, 50% of statistically significant differences were found in both research groups. From a clinical point of view, these differences are insignificant because the values of the differences are very low. Differences in selected spatiotemporal parameters between research groups were determined by Mann-Whitney test and the averages of three measurements were compared. Individuals with Parkinson's disease have a statistically significantly shorter step, slower gait, a longer phase of loading response, and a shorter final phase. Differences in the phases of the step cycle were found in only one measurement, and only for the left lower limb.