Tématem předložené dizertace je tzv. Moravská moderna, kterou ve své stejnojmenné eseji popsal brněnský spisovatel Eugen Schick v roce 1906. V textu Schick prezentuje volné uskupení autorů (J. J. David, P. Langmann, R. Schaukal, K. H. Strobl, K. W. Fritsch, H. Hirsch, F. Schamann i Schick sám a které svými literárními texty participuje na literární moderně. Cílem dizertace je zjistit, do jaké míry je Schickovo označení skupiny ve vztahu k její modernitě oprávněné a zda je možné moravskou modernu považovat za specifický a samostatný fenomén literárních dějin. V úvodních kapitolách se dizertace nejprve zabývá zdánlivou rozporností názvu "moravská moderna": Na rozdíl od Berlínské, Mnichovské či Vídeňské moderny, které jsou vždy vázány na určité velkoměsto, se Schickovo označení vztahuje na celý region. Na moravskou německou literaturu je navíc nezřídka stále ještě pohlíženo optikou rozlišující mezi hodnotnou, humanistickou Pražskou německou literaturou a zpátečnickou, méně kvalitní nebo dokonce nacionalisticky laděnou literaturou z provincie. Z tohoto důvodu jsou v úvodních kapitolách dizertace nejprve teoreticky vyjasněny termíny 'region' a 'literární moderna' a jejich chápání v rámci celé práce. Následně práce prezentuje zkoumaný textový korpus, který byl vytvořen na základě společných tematických a formálních bodů v textech výše zmíněných autorů. Na jejich základě jsou jednotlivé textové analýzy následně seřazeny do tří zastřešujících kapitol. První kapitola prezentuje teoretické modely rodiny popsané Wilhelmem Heinrichem Riehlem a Johannem Jakobem Bachofenem a obsahuje analýzy sedmi textů moravské moderny s ohledem na koncepce rodiny v nich obsažené. Nejvýraznějším znakem textů je chybějící postava silného otce a zároveň koncentrace na negativní osud fiktivních rodin. Ten je v textech dáván do přímé souvislosti s chybějící otcovskou autoritou. Rodinné konstelace v prezentovaných textech tvoří obraz rodiny komplementární s díly německého naturalismu, v kterých se manifestují tendence ke znovunastolení či zachování otcovské autority. Následující kapitola práce se zabývá estetickými vlivy a formálními tendencemi, které moravskou moderny významným způsobem ovlivnily. Na základě zkoumaných textů je možné doložit silnou recepci formálních literárních inovací formulovaných německým naturalistou Arno Holzem. Tyto prvky jsou v moravských textech nadto kombinovány s prvky literárního impresionismu. Po roce 1900 je ve zkoumaných textech stále patrnější tendence k přejímání stylů Vídeňské moderny, přičemž i zde je nadále patrný vliv prvků impresionismu a jeho obrazových prostředků. Ve třetí kapitole jsou analyzovány tři brněnské romány, a to s ohledem na ztvárnění moravského hlavního města jako moderní metropole. První dílčí část kapitoly prezentuje jednotlivé fiktivní obrazy Brna a jejich rozdílnou funkcionalizaci v jednotlivých textech. Další část se soustředí na aspekt sociálních problémů v silně industriálním městě, jak ho jednotlivé texty ztvárňují. V posledním dílčí podkapitole je analyzován obraz česko-německého konfliktu, který je v textech překvapivě svázán s úpadkem patriarchálních rodinných struktur, čímž se téma rodiny stává ústředním tématem moravské moderny. Společné obsahové a formální znaky textů prezentované v jednotlivých analýzách dokazují, že autoři jmenovaní v Schickově Moravské moderně tvořili mezi lety 1890-1910 skutečně tvořili koherentní literární uskupení, které bylo navzdory geografické a kulturní blízkosti Vídně ovlivněno vysokou měrou tendencemi německého naturalismu a jehož literární tvorbu lze jednoznačně přiřadit k estetické moderně. Tento poznatek vyvrací jednak stereotypní představu o moderně omezující se pouze na velké evropské metropole a umělecky zaostalé provincii. Z analytické části práce navíc vyplývá politicky převážně neutrální postoj textů moravské moderny k problematice česko-německého konfliktu, což vyvrací také klišé o domněle nacionalistickém charakteru literatury z tzv. Sudetských zemThe topic of the submitted dissertation is the so-called Moravian modernism, whose existence was postulated by the Brno writer Eugen Schick in a pamphlet of the same name in 1906. He presents there a loose grouping of authors - Jakob Julius David, Philipp Langmann, Richard Schaukal, Karl Hans Strobl, Karl Wilhelm Fritsch, Helene Hirsch, Franz Schamann and briefly his own person, as well - who, in his view, participated in the tendencies of literary modernism through their texts. The aim of this thesis is to examine whether Schick's description of this grouping is justified and whether Moravian modernism can be perceived as a specific phenomenon in literary history. After clarifying the terms of the region and modernism in their scientific derivation for the frame of reference of this thesis, a text corpus is presented, which was compiled based on the thematic and aesthetic overlaps in the texts of the above-mentioned authors. First, social misery and changes in the social system, in particular, their effects on family constellations, are discussed. Secondly, the texts entwine the image of an industrialized and proletarian society with the image of the Moravian capital and thus at the same time with the conflict situation between Germans and Czechs, which is connected with the change in social structures. The keywords 'family' and 'the image of Brno' form two overarching themes that are demonstrated in the individual texts of Moravian modernism. In order to verify the connection of the Moravian texts with literary modernism besides the two thematic circles or to situate them within the aesthetic movements of literary modernism, the texts of Moravian modernism are also analyzed that deal with the writing technique of modernism, implement it in a specific way and demonstrate clear overlaps in this field, as well. Based on the text analyses it could be proved that the authors mentioned by Schick temporarily formed a coherent grouping and despite their geographical and cultural proximity to Vienna were largely shaped by naturalistic tendencies, which were sometimes combined with elements of other movements of aesthetic modernism. On the one hand, the stereotype is thus disproved that limits modernism only to large European cities and considers regional literature to be backward. On the other hand, the analytical part shows a largely neutral position of Moravian modernism in the context of the German-Czech conflict which contradicts the cliché of the supposedly nationalist literature from the so-called Sudetenland.