Tato práce se věnuje práci školního psychologa distanční formou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, které se zabývají vymezením školní psychologie, vlivem nouzového stavu na duševní zdraví jedince a prací školního psychologa distanční formou. Výzkumná část si klade za cíl popsat zkušenost školních psychologů s distanční formou práce. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní design a ke sběru dat bylo realizováno 8 polostrukturovaných rozhovorů se školními psychology. Získaná data byla analyzována za použití postupů Interpretativní fenomenologické analýzy. Z výsledků výzkumu vyplývá, že respondenti neměli jednoznačný postoj k distanční formě a bylo pro ně náročné zaujmout nějakou roli. Kritickým místem se ukázala chybějící zpětná vazba a složitost navázání primárního kontaktu, což vedlo ke značnému poklesu objemu práce.This master thesis is focused on the work of school psychologist in distance form. The theoretical framework is divided into three chapters to specification of school psychology, to the impact of COVID-19 on mental health and to the work of school psychologist in distancce form. The aim of this study is to explore and describe the experiance of school psychologist with distance form. The empirical part of this study is based on qualitative approach. The author conducted semi-structured interviews with eight school psychologists. For data analysis was chosen method of Interpretative Phenomenological Analysis. From the results of the research show that respondents did not have a clear attitude towards the distance form and it was difficult for them to take on any role. The critical point was the lack of feedback and the esthabilist primarly contact. So they had less work than usually.