Cílem diplomové práce bylo prozkoumat vývoj copingových strategií u jedinců s depresivní poruchou. V teoretické části práce jsme se zaobírali problematikou copingu, přesněji copingovými strategiemi, jejich druhy a spojitostí s depresivní poruchou, jež byla druhým probíraným tématem. V rámci depresivní poruchy byly podány základní informace ohledně etiopatogeneze, patofyziologie, epidemiologie a prevalence. Uvedli jsme si klasifikaci (MKN-10) a možnosti léčby depresivních poruch. Praktická část byla provedena kvalitativní formou, respondenti byli získávání pomocí metody záměrného výběru a přes instituci. Jako metoda analýzy dat byla zvolena Interpretativní fenomenologická analýza (IPA), konkrétně případové studie. Výzkumný soubor tvořilo sedm respondentů, se kterými byly jednotlivě provedeny osobní polostrukturované rozhovory. Výsledky byly prezentovány formou případových studií a také jako tématickou analýzu společných témat. Výsledky ukázaly zvýšenou tendenci volby strategií zaměřených na emoce, pokud respondenti vyhodnotili situaci jako nadlimitní. Další nejčastěji využívané strategie byly zaměřené na vztah. Za prostředí s největším výskytem potencionálních konfliktů a náročných situací respondenti označili rodinné a pracovní prostředí.The aim of this work was to investigace the development of coping strategies in individuals with depressive disorder. In the theoretical part of the work we dealt with the issue of coping, more specifically coping strategies, their types and connections with depressive disorder, which was the second topic discussed. In the context of depressive disorder, basic information was provided on the etiopathogenesis, pathophysiology, epidemiology and prevalence. We presented the classification (ICD-10) and treatment options for depressive disorders. The practical part was carried out in a qualitative form, the respondents were obtained using the method of intentional selection and through institutions. Interpretive phenomenological analysis (IPA), specifically case studies, was chosen as the method of data analysis. The research group consisted of seven respondents, with whom personal semi-structured interviews were conducted individually. The results were presented in the form of case studies and also as a thematic analysis of common topics. The results showed an increased tendency to choose strategies focused on emotions, if the respondents evaluated the situation as above the limit. The other most commonly used strategies were relationship strategies. Respondents identified the family and work environment as the environment with the highest incidence of potential conflicts and challenging situations.