Cílem této práce je přiblížení a komplexní zpracování problematiky institutu zákazu plnění smlouvy, jako nápravného opatření v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně jeho kritického zhodnocení. Pro účely této práce jsem si dále zvolila jednu hlavní výzkumnou otázku. Tato výzkumná otázka pak spočívá ve zhodnocení (bez)problémovosti aplikace institutu zákazu plnění smlouvy v rámci aktuální rozhodovací praxe. V jednotlivých kapitolách své práce se zaměřuji konkrétně na vymezení náležitostí návrhu, stanovení okruhu účastníků, složení kauce a dalších podmínek, které jsou rozhodující pro úspěch samotného návrhu. Kromě samotných zákonných důvodů pro uložení zákazu plnění smlouvy zmiňuji také specifické situace, kdy Úřad zákaz plnění smlouvy neuloží, případně uloží za současného odložení vykonatelnosti. Ve své práci se dále zabývám rozdíly mezi aktuální právní úpravou dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v porovnání s předchozí právní úpravou, tedy zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tato práce dále obsahuje krátkou komparaci české právní úpravy dle ZZVZ se slovenskou právní úpravou, již zakotvuje zákon č. 343/2015 Z.z., zákon o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov. V neposlední řadě se pokusím o přiblížení důsledků uložení zákazu plnění smlouvy v podobě neplatnosti smlouvy a případné odpovědnosti zadavatele ze soukromoprávního hlediska, která spočívá v neplatnosti smlouvy a případné náhradě újmy v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Cílem této práce je mimo jiné také zhodnocení institutu zákazu plnění smlouvy z hlediska vývoje a nastínění případných nedostatků nynější právní úpravy. V rámci všech jednotlivých kapitol diplomové práce je zohledněna aktuální i starší, avšak nadále aplikovatelná rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i soudů, která podstatným způsobem napomáhá jednotnému výkladu předmětného institutu.The aim of this work is to approximate and comprehensively process the issue of the non-performance of the contract as a remedy in public procurement, including its critical assessment. For the purposes of this work, I have also chosen one major research question. This research question, in turn, is to assess the (no)problem-free nature of the application of the prohibition of performance under current decision-making practice. In the different chapters of my work, I focus specifically on the definition of the elements of the proposal, the determination of the circle of participants, the composition of the bail and other conditions that are critical to the success of the proposal itself. In addition to the very legal grounds for prohibiting the performance of the contract, I also mention the specific situations in which the Office does not impose a prohibition on the performance of the contract, possibly by imposing a prohibition on the performance of the contract, with enforcement suspended. In my work I also look at the differences between the current legislation under Law No 134/2016 Sb., on public procurement, compared to the previous legislation, namely Law No 137/2006 Sb., on public procurement. This work also contains a brief comparison of Czech legislation under the ZZVZ with Slovak legislation, already enshrined in Act No 343/2015 Z.z. Last but not least, I shall endeavour to approximate the consequences of the imposition of a prohibition on performance of the contract in the form of the nullity of the contract and the possible liability of the contracting authority from a private point of view, consisting in the nullity of the contract and any compensation for damage, in accordance with the provisions of Law No 89/2012 on the Civil Code. This work also aims, among other things, to assess the concept of the prohibition on performance of the contract in terms of development and to outline any shortcomings in the current legislation. In all the individual chapters of the thesis, account is taken of the current and older, but still applicable, decision-making practice of both the competition authority and the courts, which materially contributes to a uniform interpretation of the institution in question.