Novelizací zákona o pomoci v hmotné nouzi v roce 2017 došlo ke změně posuzování osob v hmotné nouzi. U klientů se začala odlišně hodnotit snaha zvýšení příjmu vlastním přičiněním, která má vliv na výši vyplácených dávek pomoci v hmotné nouzi. V empirické části práce bylo cílem zjistit a porovnat, jakým způsobem se změnila základní skladba skupiny klientů dávek pomoci v hmotné nouzi ve srovnání s obdobím před novelizací zákona. V rámci šetření bylo zkoumáno, zda novelizace zákona vedla u klientů ke zvýšení snahy zvýšit si příjem vlastním přičiněním v okamžiku, kdy osobám hrozilo snížení dávek pomoci v hmotné nouzi na existenční minimum. V empirické části práce jsou kvantitativní strategií výzkumu zjišťována data týkající se klientů dávek pomoci v hmotné nouzi na Kontaktním pracovišti v Blansku, Úřadu práce České republiky, vychází ze spisové dokumentace a používaných informačních systémů.With the amendment to the Act on assistance in material need in 2017, changes in the assessment of persons in material need were introduced. In the case of clients, the attempt to increase income by self-help, which affects the amount of benefits paid in material need, was differently assessed. Regarding the empirical part of the thesis, the aim was to find out and compare how the basic structure of the benefits in material need clients has changed in comparison with the period before the amendment to the Act. The investigation examined whether mentioned amendment has led to increase clients´ effort of increasing their income self-doing at the moment when their assistance in material need benefits were threatened to be reduced to a subsistence minimum. In that part of the thesis, the quantitative research strategy is used to identify data concerning benefits in material need clients, at the Contact Center in Blansko, the Labor Office of the Czech Republic. These data are based on file documentation and used information systems.