Number of the records: 1  

Další profesní vzdělávání učitelů

  1. Title statementDalší profesní vzdělávání učitelů [rukopis] / Martina Vermachová kantová
    Additional Variant TitlesDalší profesní vzdělávání učitelů
    Personal name Vermachová kantová, Martina, (dissertant)
    Translated titleFurther professional Education of Teachers
    Issue data2020
    Phys.des.172 s. (261 896 znaků) : grafy, tab. + žádné
    NoteOponent Helena Grecmanová
    Ved. práce Vít Dočekal
    Another responsib. Grecmanová, Helena, 1959- (opponent)
    Dočekal, Vít (thesis advisor)
    Another responsib. Univerzita Palackého. Katedra sociologie a andragogiky (degree grantor)
    Keywords Vzdělávací potřeby * kritéria výběru * další vzdělávání * profesní rozvoj * učitel * vzdělávací aktivity * požadavek na další vzdělávání * profesní vzdělávání * vzdělávání učitelů * vzdělávání * Educational needs * selection criteria * further education * professional development * teacher * education activities * requirement for further education * professional education * education of teachers * education
    Form, Genre diplomové práce master's theses
    UDC (043)378.2
    CountryČesko
    Languagečeština
    Document kindPUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitleMgr.
    Degree programNavazující
    Degree programPedagogika
    Degreee disciplineAndragogika
    book

    book

    Kvalifikační práceDownloadedSizedatum zpřístupnění
    00257350-891244664.pdf813 MB11.03.2020
    PosudekTyp posudku
    00257350-ved-382008319.docxPosudek vedoucího
    00257350-opon-718848916.docxPosudek oponenta
    Průběh obhajobydatum zadánídatum odevzdánídatum obhajobypřidělená hodnocenítyp hodnocení
    00257350-prubeh-987097329.docx25.04.201911.03.202024.06.20201Hodnocení známkou

    Práce se zabývá dalším profesním vzděláváním učitelů, které sleduje užším pohledem s cílem zjistit, jaké jsou vzdělávací potřeby a kritéria výběru dalšího vzdělávání u učitelů státní školy s inovativními metodami výuky a hodnocení v porovnání s učiteli soukromé alternativní školy. Teoretická část poukazuje na doporučení a na požadavky na další vzdělávání učitelů z hlediska legislativy a vzdělávací politiky, dále zpracovává téma vzdělávacích potřeb a kritérií výběru dalšího vzdělávání u učitelů v kontextu změn, kterými vzdělávací systém a učitelská profese v posledních letech prochází. V souvislosti s tím zmiňuje rozdělení škol v důsledku pronikání inovací do vzdělávání a popisuje proměnu učitelské profese a vzdělávacích potřeb učitelů. Prostřednictvím výsledků mezinárodních šetření seznamuje s kritérii výběru dalšího vzdělávání, které u učitelů převažují od devadesátých let až doposud. Empirická část obsahuje vlastní výzkumné šetření, kterým bylo dosaženo stanoveného cíle. Šetření probíhala ve dvou školách, státní škole s inovativními metodami výuky a hodnocení a v soukromé alternativní škole, s využitím metod dotazníku, rozhovorů a analýzy dokumentů. Výsledky šetření byly zpracovány v případových studiích a následně porovnány. Je z nich zřejmé, že vzdělávací potřeby učitelů v obou školách korespondují v mnoha aspektech se vzdělávacími potřebami, které byly u učitelů zjištěny v mezinárodních šetřeních. Lze zaznamenat znatelný vliv prostředí se žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, ale také, zvláště v soukromé alternativní škole, využívání inovativních metod ve výuce i při hodnocení na vzdělávací potřeby učitelů. Při označování kritérií výběru dalšího vzdělávání potvrdili učitelé přetrvávající dlouhodobý trend, a sice preferenci samostudia (četby odborné literatury), kurzů a seminářů. Upřednostňují tak hospitace, výuku se zkušenými učiteli a takové aktivity, kde mohou sdílet zkušenosti. Z hlediska délky preferují spíše krátkodobé vzdělávací akce, neboť je v účasti na dalším vzdělávání limitují špatná zastupitelnost (ve státní škole) a rodinné povinnosti (v soukromé škole).The thesis deals with further professional education of teachers, monitoring this topic in closer detail in order to ascertain the educational needs and selection criteria for further education of state-school teachers with innovative methods of teaching and evaluation in comparison with teachers of private alternative schools. The theoretical part looks at recommendations and requirements for the further education of teachers in terms of legislation and educational policy, and further elaborates on the topic of educational needs and criteria for the selection of further education of teachers in the context of changes that the education system and the teaching profession have undergone in recent years. In this context, it makes reference to the division of schools as a result of the penetration of innovations into education, and describes the transformation of the teaching profession and the educational needs of teachers. Through the results of international surveys, it introduces the criteria for the selection of further education that have been predominant among teachers from the 1990s to the present. The empirical chapters contain the research itself, through which the set goal has been achieved. Research was conducted in two schools, a state school with innovative methods of teaching and evaluation, and a private alternative school. A questionnaire, interviews and analysis of documents have been used. The results of the research were analysed in case studies and subsequently compared. It is clear from these comparisons that the educational needs of teachers in both schools correspond in many respects to the educational needs identified for teachers in international surveys. Noticeable impacts on teachers' educational needs can be seen in environments with pupils who have special educational needs, but also, especially in the private alternative school, from the use of innovative methods during teaching and evaluation. When identifying criteria for selecting further education, teachers confirmed the persistent long-term trend of giving preference to self-study (reading expert literature), courses and seminars. They also give priority to observing lessons, teaching with experienced teachers, and activities where they can share experiences. In terms of length, they tend to prefer short-term educational activities, as they are limited in their participation in further education by poor substitutability (in state schools) and family duties (in private schools).

Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.