Úvod: Chůze je základním lokomočním stereotypem člověka. Tato pohybová aktivita je potřebná k soběstačnosti každého jedince. Analýza lidské lokomoce je nedílnou součástí léčebné rehabilitace. Cíl: Cílem této diplomové práce bylo posoudit u zdravých jedinců aktivitu svalů aspektem povrchové elektromyografie při chůzi na chodícím páse a po chodbě a dále porovnat její rychlost. Metodika: Měření diplomové práce absolvovalo 17 jedinců (8 žen a 9 mužů) ve věkovém rozmezí 40-65 let. Vstupní kritérium testovaného souboru bylo definováno jako zdraví jedinci, bez akutního ortopedického, neurologického nebo jiného interního problému, který by mohl způsobovat patologii chůze. Ke sběru dat bylo využito povrchové elektromyografie a gyroskopů. Svalová aktivita byla snímána ze svalů m. tibialis anterior, m. gastrocnemius medialis, m. rectus femoris a m. biceps femoris bilaterálně a gyroskopy byly umístěny na osy tibie a femuru také bilaterálně. Dalšími hodnocenými parametry jsou rychlost a symetrie chůze. Všechna tato měření probíhala při chůzi na chodícím páse a po chodbě. Výsledky: Z naměřených dat vyplynulo, že běžná chůze na chodbě vykazuje vyšší rychlost než chůze na chodícím páse (p=0,000293). Dále bylo zjištěno, že je výraznější variabilita v aktivitě testovaných svalů dominantní a nedominantní dolní končetiny při běžné chůzi po chodbě. Na nedominantní dolní končetině byla prokázaná vyšší aktivita m. gastrocnemius medialis a na dominantní končetině vyšší aktivita m. tibialis anterior. Porovnání aktivity svalů při chůzi na chodícím páse s chůzí po chodbě neprokázalo signifikantní rozdíly. Závěr: Při porovnání chůze na chodícím páse a po chodbě byly shledány určité rozdíly, které by mohly být přínosem do rehabilitační praxe. Detekovatelným rozdílem byla rychlost chůze.Introduction: Walking is a basic locomotor stereotype of a person. This physical activity is necessary for the self-sufficiency of each individual. Analysis of human locomotion is an integral part of medical rehabilitation. Aim: The aim of this diploma thesis was to assess muscle activity in healthy individuals in terms of surface electromyography when walking on the treadmill and down the corridor and to compare its speed. Methodology: The measurement of the diploma thesis was completed by 17 individuals (8 women and 9 men) in the age range of 40 to 65 years. The entry criterion of the tested group was defined as healthy individuals, without an acute orthopaedic, neurological or other internal problem that could cause gait pathology. Surface electromyography and gyroscopes were used to collect data. Muscle activity was recorded from the muscles m. tibialis anterior, m. gastrocnemius medialis, m. rectus femoris and m. biceps femoris bilaterally and the gyroscopes were placed on the tibia and femur axes also bilaterally. Other evaluated parameters are walking speed and symmetry. All these measurements took place while walking on the treadmill and down the hall. Results: The measured data showed that common walking in the corridor evinces higher speed than walking on the treadmill (p = 0.000293). Furthermore, it was found that there is a greater variability in the activity of the tested muscles of the dominant and non-dominant lower limbs during walking down the hall. Higher activity of the gastrocnemius medialis muscle was demonstrated on the non-dominant lower limb, and higher activity of the anterior tibialis muscle on the dominant limb. Comparison of muscle activity when walking on the treadmill with walking down the corridor did not show any significant differences. Conclusion: When comparing walking on the treadmill and down the corridor, certain differences were found that could be a suitable contribution to rehabilitation practice. The detectable difference was the walking speed.