Kognitivní dysfunkce řadíme v dnešní době k abnormalitám s častým výskytem v populaci. Možnost jejich ovlivnění je velká řada. V mé práci byl zkoumán převážně jejich vztah k pohybu a každodenním aktivitám člověka. Cílem práce bylo prostřednictvím sumarizace studií a monografií zjistit, zda existuje závislost mezi kognitivní a pohybovou funkcí u osob s kognitivní dysfunkcí. Dále byla zkoumána závislost mezi kognitivní dysfunkcí a každodenními aktivitami jedince, pohybem a každodenními aktivitami jedince, pohybem a věkem, pohybem a Body Mass Indexem a v neposlední řadě byla v rámci pohybu srovnána skupina s kognitivní dysfunkcí se skupinou zdravých osob. Studie se zúčastnilo 23 osob s kognitivní dysfunkcí a 23 osob zdravých. Všichni probandi podstoupili vstupní měření, vážení a vyplnění dotazníku, dále testování prostřednictvím kognitivního testu MoCA a testu soběstačnosti Barthel Index, monitoraci kroků prostřednictvím hodinek Garmin Vivofit a následně výstupní měření, vážení a vyplnění výstupního dotazníku. Na základě získaných údajů byla data zpracována a v rámci jednotlivých hypotéz korelována. Při korelaci úrovně kognice a pohybu osob došlo ke zjištění signifikantní závislosti obou testovaných parametrů. Signifikantní závislost byla zjištěna také u korelace kognice a soběstačnosti jedince a srovnání věku a úrovně pohybové aktivity. Statistická významnost nebyla potvrze-na při srovnání soběstačnosti a pohybu osob a také při korelaci BMI a pohybové aktivity. Při srovnání úrovně pohybové aktivity osob s kognitivní dysfunkcí a osob zdravých byl zjištěn rozdíl mezi těmito skupinami. Vyšší úrovně pohybové aktivity dosahovaly osoby kognitivně zdravé. Z výsledků práce tedy vyplývá korelace mezi kognitivní a pohybovou funkcí osob. Pokud se osoba vyznačuje nízkou hodnotou kognice, její pohybová stránka a soběstačnost je značně omezena. Naopak pokud se osoba vyznačuje dobrou kognitivní úrovní, její pohybová složka včetně soběstačnosti se nachází na daleko lepší úrovni. Zúčastněné osoby se prokazovaly vyšším věkem, jeho role při pohybové aktivitě byla proto také potvrzena. Osoby starší se prokazovaly horší pohybovou aktivitou než osoby mladší. Práce se zaměřila na zjištění závislosti mezi jednotlivými parametry. Další práce na toto téma by se tedy měly zabývat tím, jakou léčbu u pacienta zvolit, a která se jeví jako nejúčinnější, zda kognitivní, pohybová či kombinovaná.Today, cognitive dysfunction is one of the abnormalities with frequent occurence in the population. The possibility of influencing them is a many. In my work was especially observed their relationship to movement and activity daily life. The target of research was to determine through the summary of study results and monographs if is exist a relationship between cognitive and movement function in people with cognitive dysfunction. Furthermore was observed the relationship between cognitive dysfunction and daily activities of the individual person, movement and daily activities of the individual person, movement and age, movement and Body Mass Index and last but not least was compared group in range of movement with cognitive dysfunction with the group of healthy persons. The study included 23 people with cognitive dysfunction and 23 healthy people. All participants underwent input measurement, weighing, and questionnaire completion furthermore testing through the MoCA cognitive test and the Barthel Index self-sufficiency test, step monitoring with a Garmin Vivofit watch, and output measurement, weighing, and completion of the output questionnaire. On the base of the obtained information the data were processed and correlated within individual hypotheses. During the correlation of level cognition and persons movement was found a significant dependence of both tested parameters. Signifi-cant dependence was also found in the correlation between cognition and individual self-sufficiency and between the comparison of age and level of movement activity. Statistical significance was not confirmed during comparison of self-sufficiency and movement of persons and also during correlation of BMI and movement activity. When comparing the level of movement activity of people with cognitive dysfunction and healthy people was found difference between these groups. Higher levels of movement activity were achieved by cognitively healthy people. The results of the work study show a correlation between the cognitive and physical function of people. If a person is characterized by a low value of cognition his movement side and self-sufficiency is considerably limited. Vice versa if a person is characterized by a good cognitive level his movement component including self-sufficiency is at a much higher level. The participants showed older age level so their role in movement activity was also confirmed. Older people showed worse movement activity than younger people. The work study focused on determining the dependence between individual parameters. Further work with this topic should be specify which treatment to choose for the patient and which appears to be the most effective if cognitive, movemental or combined.