Cévní mozková příhoda je jednou z hlavních příčin dlouhodobé disability dospělých. Diplomová práce se zabývá subjektivním hodnocením kvality života pacientů po cévní mozkové příhodě. Teoretická část diplomové práce obsahuje základní přehled nástrojů pro měření subjektivně vnímané kvality života spojené se zdravím, a především u pacientů po CMP. Praktická část studie analyzuje výsledky testování pacientů po CMP hospitalizovaných na lůžkovém Rehabilitačním oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci. Pacienti byli sledováni v subakutním stadiu nemoci na počátku rehabilitační léčby a přibližně dva týdny po rehabilitační léčbě. Počáteční i kontrolní testování bylo prováděno prostřednictvím dotazníků WHODAS 2.0 (The World Health Organization Disability Assessment Schedule) a COPM (The Canadian Occupational Performance Measure). WHODAS 2.0 je generický nástroj měření zdraví a disability a zahrnuje 6 domén funkcí, kognici, mobilitu, sebeobsluhu, vztahy s lidmi, životní aktivity a účast ve společnosti. COPM je nástrojem pro měření výsledků u pacienta v oblasti sebeobsluhy, produktivity a volného času. COPM je individualizovaný, na pacienta zaměřený, generický nástroj. Cílem této studie bylo určit disabilitu a omezení participace u sledovaných pacientů, a tak zhodnotit dopad nemoci a terapie na změnu jejich subjektivního vnímání kvality života. Studie ukázala, že rehabilitace měla příznivý vliv na zlepšení celkové kvality života, zvláště v oblasti mobility, sebeobsluhy a domácích aktivit, pacienti vykázali zlepšení výkonu a spokojenosti ve vybraných činnostech v rámci dotazníku COPM. Předmětem výzkumu byl i vliv demografických faktorů na kvalitu života pacientů. Účelem práce bylo přispět ke zlepšení terapie a individuálního přístupu k pacientovi.Stroke is one of the leading causes of a long-term disability in adults. The thesis deals with subjective quality of life assessment in post-stroke patients. The theoretical part summarizes tools used for subjective measuring of HRQOL (Health-Related Quality of Life), primarily in patients after stroke. The practical part gives the results of the analysis of the assessment in post-stroke inpatients recruited from the Department of rehabilitation, Faculty Hospital Olomouc. The patients were observed in the subacute stage of stroke, prior to and after about 2 weeks of physiotherapy intervention. Pre- and post-intervention outcome assessments were done with tests WHODAS 2.0 (The World Health Organization Disability Assessment Schedule) and COPM (The Canadian Occupational Performance Measure). WHODAS 2.0 is a generic assessment instrument for health and disability covering 6 domains of functioning: cognition, mobility, self-care, getting along, life activities, participation. COPM is an individualized, client-oriented outcome measure assessing the areas of self-care, productivity and leisure. The aim of the study was to determine the degree of disability and restrictions in post-stroke patients and to evaluate the impact of the disease and the therapy adopted on the change in patients´ subjective perception of their quality of life. The work shows that rehabilitation therapy had positive effect on the improvement of overall quality of life, particularly in the domains of mobility, self-care and domestic activities. COPM showed the patients´ performance improvement and satisfaction. We also monitored the influence of demographic factors on health related quality of life. The presented work aimed to help to improve treatment plans and to promote individual approach to patients.