Diplomová práce se zabývá problematikou řidičů v seniorském věku. Zaměřuje se na problémy, s kterými se tito řidiči v silniční dopravě potýkají. Teoretická část specifikuje seniorský věk, věnuje se psychické a fyzické způsobilosti k řízení, bezpečnosti a nehodovosti osob v seniorském věku. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní přístup, konkrétně kvalitativní evaluace. Data byla sbírána pomocí hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, kterých se zúčastnilo dvacet respondentů ve věku 66 až 89 let. Výsledky ukázaly, že se senioři cítí být po všech stránkách naprosto způsobilí k řízení, cílem jejich cesty jsou především nákupy, cesta k lékaři nebo do práce. Tito řidiči nevyžadují kvůli svému věku v silniční dopravě žádné výhody ani úpravy. Jako nejdůležitější aspekt celé problematiky se jeví možnost mobility, která se ukázala být v tomto věku klíčová. Senioři se necítí být nijak diskriminováni, ale postrádají úctu k jejich věku a pocit, že jsou plnohodnotní občané, a to nejen v silniční dopravě, ale také v běžném životě.The thesis deals with the issue of drivers in senior age. It focuses on the problems these drivers face. The theoretical part specifies senior age, deals with mental and physical capacity to drive, safety and accident rate of people in senior age. The qualitative approach was chosen for the practical part, specifically the qualitative evaluation. The data was collected through deep semi-structured interviews attended by twenty respondents (66-89 years old). The results show that seniors feel absolutely in perfect condition to drive, their destinations are mainly shopping, visiting the doctor or going to work. These drivers do not require any benefits or modifications in road transport due to their age. The most important aspect of our issue seems to be the possibility of mobility which had proved to be crucial at this age. The seniors do not feel to be discriminated in any way but lack respect for their age, not only in the road transport but also in everyday life.