Práce se zabývá životní zkušeností dospělých jedinců s koktavostí. Klade si za cíl zjistit, jak se lidé s touto zátěží vyrovnávají, jaké pozitivní a negativní stránky jim tato životní zkušenost přináší a v neposlední řadě zmapovat psychologické aspekty, které se ke koktavosti vážou. Výzkumná otázka: "Jaká je životní zkušenost dospělých jedinců s koktavostí?" byla zodpovídána prostřednictvím interpretativní fenomenologické analýzy. Výzkumný soubor tvořilo 6 dospělých jedinců s koktavostí ve věku 24-38 let, z čehož byli zastoupeni 4 muži a 2 ženy. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Na základě provedené analýzy jsme napříč různými případy identifikovali 19 témat, které jsou součástí zkoumané zkušenosti. Těmito tématy jsou: nevhodný přístup rodiny, vnímání úlev ve škole jako nežádoucích, omezení projevu ve školních hodinách, obtíže s vrstevnickými vztahy, problematické navazováním partnerských vztahů, nepředvídatelný výskyt horších a lepších dnů, subjektivní zveličování problému, temné období v prožívání koktavosti, negativní emoce spojené s koktavostí, zkušenost s úzkostlivými či depresivními stavy, intenzivní prožívání momentu zakoktání, zásadní role koktavosti v životě, pochopení u druhých, vyhýbavé chování, důležitost překonání prvotního strachu, neúspěšnost logopedické péče v dětství, koktavost jako výzva, příležitost k zajímavým setkáním a kvalitnější přátelství.The thesis deals with the experience of adults who stutter. The aim of this thesis is to find out how adults who stutter deal with their handicap, which positive and negative aspects this life experience brings them. Last but not least, to determinate the psychological aspects of stuttering. The research question "What is the lived experience of adults who stutter?" was answered by an interpretative phenomenological analysis carried out in a research group of 6 people. at the age of 24-38 years. The research group inlcuded 4 men and 2 women. The data was collected by semi-structured interviews. Based on the analysis, we have identified 19 topics across cases which are part of the studied experience. These topics were: inappropriate approach of family members to stuttering, perceiving relief measures at school as unwelcome, reduced speech time in classes, difficulties with peer relationships, problems finding a partner, unpredictability of mild and severe stutter manifestations, subjective exaggeration of the problem, times of struggle, negative emotions associated with stuttering, experience of anxiety or depression, intense experiences during the moments of stuttering, essential role of stuttering in life, understanding from others, avoidance behaviors, importance of overcoming primary fear, failure of speech therapy in childhood, stuttering as a challenge, opportunity for interesting encounters and oppor-tunity for quality friendships.