Práce se zabývá emočním prožíváním humanitárních pracovníků po návratu ze zahraniční mise. Předem bylo stanoveno osm výzkumných otázek. Jak vypadá emoční prožívání humanitárních pracovníků po návratu ze zahraniční mise a jak souvisí s emočním prožíváním v průběhu mise. Jaký je vztah mezi emočním prožíváním po návratu z mise a adaptačním procesem. Jak souvisí začlenění humanitárního pracovníka na zahraniční misi s jeho procesem adaptace po návratu. Jak působí reakce okolí a přístup vysílajících organizací na emoční prožívání. Zda se liší emoční prožívání humanitárního pracovníka v závislosti na počtu misí. A jestli se vyskytují u humanitárních pracovníků symptomy vybraných psychických poruch. V teoretické části jsou uvedeny potřebné informace o emocích, stresu, adaptaci, vybraných psychických poruchách a obtížích, práci humanitárního pracovníka a souvisejících výzkumech. Výzkum byl realizován skrze kvalitativní design. Bylo provedeno šest polostrukturovaných interview. Získaná data byla analyzována prostřednictvím interpretativní fenomenologické analýzy.The thesis is about emotional experience of humanitarian workers who came back from foreign mission. Eight research questions have been set in advance. How emotional experience of humanitarian workers looks like after a foreign mission and how it relates to emotional experience during the mission. What is the relationship between emotional experience after homecoming and the adaptation process. How the integration of a humanitarian worker on a foreign mission related to a post-return adaptation process? How the reaction of the community and the attitude of the broadcasting organizations affect the emotional experience. If the emotional experience depends on the number of missions. And if humanitarian workers have symptoms of selected mental disorders. The theoretical part contains necessary information about emotions, stress, adaptation, selected mental disorders, the definition and job description of a humanitarian worker and at least there are related researches. This research was realized through qualitative design. Six semi-structured interviews were conducted. The obtained data were analyzed by interpretative phenomenological analysis.