Diplomová práce předkládá analýzy tří knih od skotských autorů, v jejichž dílech se objevuje kaledonská antisyzyga - Vyznání ospravedlněného hříšníka od Jamese Hogga, Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda od Roberta Louise Stevensona a Nejlepší léta slečně Jean Brodieové Muriel Sparkové. Zaměřuje se na to, jak postavy, u kterých se rozvinulo nebo rozvíjí rozštěpení identity, vnímají pocity viny a nevinnosti po zločinu, který spáchaly. Po rozdvojení osobnosti do dvou částí, dobré a špatné, následuje rozbor výsledků jejich fanatické posedlosti a způsoby, jakým obhajují své jednání. Struktura práce kopíruje strukturu základní dějové linie, kterou sdílejí všechny tři příběhy a začíná s představením původu jednotlivých postav a možné příčiny jejich chování. Dále pokračuje zlomovým bodem, od něhož postavy začne dohánět konflikt svědomí až k mentálnímu zhroucení a následném zhoubě.The diploma thesis provides an analysis of three books by Scottish authors in terms of the propositions of the term Caledonian Antisyzygy, namely in The Private Memoirs and Confessions of a Justified Sinner by James Hogg, Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde by Robert Louis Stevenson and The Prime of Miss Jean Brodie by Muriel Spark. It focuses on how the characters that developed or are developing a distortion of identity perceive the feelings of guilt or innocence after the crime they committed. After the split of their self into two parts, the good and the evil, the thesis deals with the outcomes of the characters' fanatical obsession and the justifications of their actions. The thesis's structure follows the structure of the storyline which all of the three books share. It commences with the background of the characters and possible causes for such behaviour, and then continues with a breaking point from which the conflict of the characters' conscience drives them to the mental breakdown and subsequent downfall.