Disertační práce se zaměřuje zejména na psychologický aspekt samotných pacientů závislých na alkoholu a v návaznosti na výzkumné cíle byl celý soubor rozdělen na 3 skupiny. U těchto skupin jsme následně analyzovali jejich úzkostně depresivní prožívání na začátku a na konci léčby. Neopomíjíme ani jejich osobnostní styl na základě koncepce interakcí systémů osobnosti. Soubor tvoří 112 respondentů léčených pro diagnózu, MKN-10, F 10 Poruchy vyvolané používáním alkoholu, hospitalizovaných v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Soubor vychází ve srovnání s obecnou populací v některých ohledech jako problematičtější s vyšším výskytem různých rizikových faktorů (vyšší prevalenci užívání návykových látek nebo nepříznivou rodinnou situací) či psychiatrickou komorbiditou. Projevila se souvislost s poruchami osobnosti vůči běžné populaci. Úzkostné a depresivní prožívání během léčebného pobytu klesá.The dissertation focuses mainly on the psychological aspekt of the alcohol-addictive patiens themselves, and in connection with there search goals, thew hole group was dividend into 3 groups. For these groups, we have subsequently analysed thein anxiety depressive experiences at the beginning and end of treatment. Nor do wenegate their personality style based on the koncept of systém interactions (Kuhl J. &Kazén M.). The group consists of 112 respondents treated for diagnosis, ICD-10, F 10 Alcohol-induced disorders, hospitalized at the Psychiatric Hospital in Kroměříž. In somerespects, the set is more problematic in comparison witht he general population, with a higher incidence of different risk factors (higher prevalence of addictive substances' abuse or unfavorable family situation) o rpsychiatric comorbidity. There was connection with personality disorders to the general population. Anxiety and depression experience decreases during treatment.