Cílem práce je zhodnocení vztahu mezi variabilitou úhlových rychlostí získaných z inerciálního senzoru, umístěného na zádech v oblasti těžiště těla a technikou, rychlostí běhu, věkem a pohlavím běžců. Výzkumu se zúčastnilo 48 žáků atletických sportovních tříd ve věku 12 až 15 let, kteří v rámci výzkumu absolvovali v rozmezí jednoho týdne deset opakovaných běhů na 60m (5x maximální rychlost, 5x 70% rychlost) v podmínkách atletického tréninku. Pro posouzení vztahů mezi proměnnými byl použit Spearmanův korelační koeficient, rozdíly mezi skupinami byly hodnoceny pomocí Mann Whitney U testu. Výzkum ukázal minimum statisticky významných vztahů mezi variabilitou pohybu těžiště s rychlostí a technikou lokomoce. Jako žádoucí se jeví minimalizace variability úhlové rychlosti pohybu těžiště v sagitální rovině a optimalizace (zvýšení) v rovině transverzální. U dalších hodnocených parametrů nebyla prokázána statistická významnost mimo jiné z důvodu malé velikosti výzkumného souboru. Accelerometry, athletics, inertial measurement unit, running technique, sport trainingThe aim of this work is to valorize the relation between the angular velocity variability measured by inercial measurement unit clipped on body in lumbar part of the back near centre of mass and running technique, velocity, age and gender. 48 participants of athletic sport class in the age from 12 to 15 were involved in research underwent ten repeated 60m runs (2 units of 5 runs) in range of one week in conditions of athletic training. Spearman correlation coefficient for assessment of relationship of variables and Mann Whitney U test for group variability were used for the research. Research discovered a minimum significant relations of angular velocity variability and running technique and velocity. The minimalization of angular velocity variability in saggital plane and optimalization (increase) in transverse appears as suitable for running. Concerning other variables no significance was found among others for small research group.