Tato práce se věnuje problémům využití počítačových metod při analýze historického pramene v duchu tzv. digital history. První část práce, která je spíše historiografického zaměření, podává definici disciplíny digital humanities a stručně shrnuje její historický vývoj od 50. let 20. století až po současnost; zvláštní zřetel je poté brán na vývoj používání počítačových metod v historii s přihlédnutím k teoretickým a praktickým problémům, které jejich používání doprovází. Druhá část práce je pak praktickou ukázkou aplikace konkrétních komputačních metod spadajících tradičně do oblasti počítačové, korpusové a kvantitativní lingvistiky na souboru vybraných pramenů, kterými je soupis korespondence diplomata alžbětinské doby Williama Herleho. Postupně jsou zde prezentovány metody web scrapingu, tvoření databází, využití frekvenčních slovníků a tematické koncentrace, korpusové metody a strojové učení na příkladu určování autorství.This thesis deals with the problem of application of computer methods in historical source analysis in the spirit of so called digital history. Its first part, which is historiographical, provides a definition of digital humanities and briefly summarizes historical development of the discipline from the 1950s to the present day; special attention is given to the development of computer methods in history, including the theoretical and practical problems that accompany their use. The second part of the thesis is a practical demonstration of the application of particular computational methods, that traditionally fall within the area of computer, corpus and quantitative linguistics, on a set of selected sources, which is a set of correspondence of William Herle, an English diplomat from the Elisabethan era. Presented methods are: web scraping, creation of databases, use of frequency dictionaries and thematic concentration, corpus methods and machine learning on the example of authorship attribution.