Tato diplomová práce se zabývá vlivem mateřského jazyka na vyjádření pohybu v angličtině nerodilých mluvčích. hypotéza Thinking for Speaking tvrdí, že jazyk, kterým lidé mluví zaměřuje jejich pozornost v průběhu mluvení na jiné aspekty reality. Osvojení nového jazyka tedy vyžaduje osvojení nového způsobu Thinking for Speaking (myšlení pro řeč). Při popisu pohybu se mluvčí různých jazyků zaměřují na různé sémantické složky pohybové události: mluvčí satelitně rámcujících jazyků kladou důraz na element Způsobu, zatímco mluvčí slovesně rámcujících jazyků upřednostňují Dráhu. Tato práce analyzuje vyprávění tzv. Frog Story (příběhu o žabákovi) získaná od českých a španělských studentů angličtiny na poměrně pokročilé jazykové úrovni. Tato vyprávění jsou dále porovnána s vyprávěními anglických rodilých mluvčích. Při srovnání se zaměřuji na vyjádření Dráhy a Způsobu pohybu, zvláště pak na vyjádření Způsobu ve scénách, kde dochází k překročení prostorové hranice.The present thesis is concerned with the influence of L1 on the expression of motion in L2 English. The Thinking for Speaking hypothesis claims that the language people speak shifts their attention at the time of speaking to different aspects of reality. Acquiring a new language, therefore, requires the acquisition of a new way of Thinking for Speaking. In the context of encoding motion, language speakers with different linguistic background pay attention to different semantic elements of a motion event. Specifically, the speakers of satellite-framed languages foreground the Manner element while the speakers of verb-framed languages concentrate on the Path. The paper analyses the Frog Story narratives provided by fairly advanced Czech and Spanish learners of English and compares them with the narratives of native English speakers. The narratives are compared with respect to Manner expression and Path expression. Special attention is given to Manner expression in boundary-crossing situations.