CÍLE: Diabetes mellitus (DM) je závažným problémem veřejného zdraví, který se globálně přibližuje epidemickým rozměrům. Gestační DM (GDM) je definován jako glukózová intolerance, která se objevila nebo byla poprvé zjištěna během těhotenství a po porodu spontánně odezní. U mnoha z těchto žen se rozvine DM II. typu v pozdějším životě. Vzhledem k možným komplikacím mateřských a fetálních je velmi důležité tuto poruchu včasně diagnostikovat a zahájit léčbu. Hlavním cílem studie bylo analyzovat průběh porodu u žen s GDM s důrazem na jeho ukončení . MATERIÁL A METODY: Studijní skupina se skládala z 578 žen s DM v těhotenství, které v roce 2018 rodily na jednom z pracovišť Gynekologicko - porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Tyto ženy byly rozděleny do podskupin, které byly porovnány v závislosti na konečném způsobu porodu. VÝSLEDKY: Zjistili jsme statisticky signifikantní rozdíl (p=0,0001) v zastoupení operativního způsobu ukončení porodu (sectio caesarea (SC), vakuumextrakce (VEX), forceps) mezi ženami bez DM a naší skupinou žen s GDM (23,8% versus 31,3%). Pokud jde o závislost způsobu porodu na typu diabetes mellitus u sledované skupiny žen, lze z údajů vyčíst, že pro léčený GDM, tj. GDM na dietě (69,92%), inzulinu (66,67%) a PAD (62,50%), je nejčastějším způsobem ukončení porodu porod spontánní. Totéž platí také pro DM II. typu, i když s menším zastoupením (38,46%). Oproti tomu je pro GDM bez terapie (50%) a DM I. typu (42,11%) nejčastějším ukončením porodu porod císařským řezem, a to císařským řezem plánovaným. ZÁVĚR: U pacientů s GDM je pravděpodobnější, že porod bude ukončen operativně a zavedení indukce porodu toto riziko ještě dále nezvyšuje. Mezi hlavní rizikové faktory pro operativní ukončení porodu patří body mass index (BMI) matky před otěhotněním a přírůstek váhy v těhotenství.OBJECTIVES: Diabetes mellitus (DM) is a serious public health problem that is globally close to epidemic proportions. Furthermore, GDM is defined as glucose intolerance that has occurred or was first detected during pregnancy and spontaneously subsides after delivery. Many of these women also develop DM II. type in later life. Due to possible maternal and fetal complications, it is very important to diagnose and initiate treatment early. The aim of the study was to analyze the course of labor in women with gestational diabetes mellitus, with an emphasis on termination of labor. MATERIAL AND METHODS: The study group consisted of 578 women with DM in pregnancy, who in 2018 gave birth to one of the departments of the Department of Obstetrics and Gynecology at the University Hospital Brno. These women were divided into subgroups and compared due the final delivery method. RESULTS: We found that compared to women without diabetes mellitus, where the labor was terminated operatively (ie, SC, per VEX and per forceps) in 23.8% of cases, there were 31.3% in women with gestational diabetes mellitus. It means a significant difference (p = 0.0001). Regarding the mode of delivery on the type of diabetes mellitus of the observed group of women, it can be seen from the data that for GDM treated, ie GDM on diet (69.92%), insulin (66.67%) and PAD (62.50%) ), the most common way of ending childbirth is by giving birth spontaneously. The same is true for DM II. type, although the difference between the values is not so striking (38.46%). In contrast, for GDM without therapy (50%) and type I DM (42.11%), the most common termination of labor is delivery by caesarean section, planned by caesarean section. CONCLUSION: GDM patients are more likely to have an operative termination and the introduction of childbirth induction does not increase this risk further. The main risk factors for operative termination of labor are BMI of the mother before pregnancy and weight gain.