Úvod: Práce se zabývá problematikou difúzní peritonitidy, která je i v současné době vážným, život ohrožujícím onemocněním a bez adekvátní terapie jsou následky onemocnění závažné, často fatální. Kombinací chirurgického ošetření, celkové antibiotické terapie a komplexní péče o těžce nemocného pacienta lze dosáhnout úspěšného vyléčení nemocného. Z chirurgického hlediska je nutno identifikovat a adekvátně ošetřit zdroj zánětu, vyčistit dutinu břišní, provést dokonalou laváž dutiny břišní a tuto uzavřít s jedním nebo více drény buď primárně, nebo i odloženě. Až potud je postup víceméně standardizován a zde nelze aplikovat nějaké zásadnější odchylky od zavedených postupů. Dále je ale možno postupovat diferencovaně, zobecněně nejčastěji dvěma přístupy, a to primární sanací dutiny břišní, kdy je laváž dutiny břišní uskutečněna pouze peroperačně a po operaci dále nepokračuje, a kvadrantovou laváží, kdy se provádí jak peroperační, tak i pooperační laváž. Oba výše zmíněné způsoby per- a pooperační péče o pacienta s difúzním zánětem pobřišnice jsou různou měrou na většině chirurgických pracovišť v České republice užívány a jelikož neexistuje dostatek recentních studií, které by se jednou či druhou technikou zabývaly, rozhodli jsme se obě metody porovnat, a to ve vztahu k morbiditě, mortalitě a délce hospitalizace jako formě jednoduchých a dobře interpretovatelných výstupů. Materiál a metody: Jedná se o prospektivní randomizovanou studii, do níž jsme v období 10/2012 - 4/2014 zařadili 55 pacientů se známkami difúzní peritonitis, přičemž o výběru metody nerozhodovala její tíže, operační metody se pravidelně střídaly tak, aby výsledek byl reprezentativní. Hodnotili jsme jako primární parametry morbiditu, mortalitu a délku hospitalizace, a jako sekundární jsme vyhodnocovali věk nemocných, laboratorní hodnoty CRP, leukocytů a iontů v krvi, skórovací systémy - MPI, qSOFA a etiologická agens. Výsledky: Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve sledovaných veličinách, a to ani v případě mortality, morbidity či v délce hospitalizace. Stejně tak nebyl shledán signifikantní rozdíl ve věku pacientů, ve výsledcích skórovacích systémů, iontogramech v jednotlivých skupinách, dynamice změn CRP či leukocytů v krevním séru či ve výsledcích kultivace výpotku při difúzní peritonitidě. Závěr: Naší prací jsme zjistili, že metody jsou výsledkově srovnatelné, tj. že jsou, alespoň z hlediska námi porovnávaných veličin, vzájemně zcela rovnocenné, a lze je tedy úspěšně aplikovat pro všechny typy difúzních peritonitid bez vlivu na mortalitu, morbiditu nebo délku hospitalizace nemocných.Introduction: The thesis concerns with diffuse peritonitis, that is a serious disease with poor therapeutic results and, without appropriate therapy, often with a high level of morbidity and mortality up to now. Combination of careful treatment of it´s etiology, targeted antibiotic therapy and complex intensive care of the patient may lead to full recovery of the patient. The basic procedure includes identification and treatment of the origin of peritonitis, followed by thorough toilette of the abdominal cavity, lavage and drainage. Closure of the abdomen can be performed primarily, or can be postponed. So far two major procedures exist, how to carry out the complex surgical care of patient suffering from diffuse peritonitis. First is the primary sanation of the abdominal cavity, in which toilette, peroperative lavage and postoperative drainage is performed. The second procedure has similar steps, but postoperative irrigation with saline or other solution is performed, usually for 24-48 hours - continual lavage . Both procedures - often modified - are still used in most surgical departments in the Czech Republic, but there´s lack of comparative recent studies concerned in both method to evaluate their efficiency worldwide , therefore we decided to compare them in morbidity, mortality and hospital length of stay. Materials and methods: We conducted a prospective randomized study, in which 55 patients with diffuse peritonitis were operated on from 10/2012 to 4/2014. To randomize the study we changed each method regularly, regardless to seriousness of peritonitis, to ensure highly presentable outcomes. Morbidity, mortality and hospital length of stay as major variables and age, level of CRP, leucocytes, ionts, scoring systems - MPI and qSOFA and bacterial agents as minor variables were evaluated in our study. Results: No statistically significant difference related to morbidity, mortality and hospitality length of stay was noticed in our group. No statistically significant difference in both groups was noticed in age, scoring systems, iontograms, CRP, leucocytes blood level or bacterial contamination as well. Conclusion: On the grounds of our comparison we can declare, that both methods are equal and suitable for all types of diffuse peritonitis without any impact on mortality, morbidity and hospital length of stay.