Tematicky disertační práce - SYBERIA v polském a SIBIR' () v ruském jazykovém obrazu světa - zapadá do výzkumu lublinské školy kognitivní etnolingvistiky, který se zaměřuje na rekonstrukci jazykového obrazu světa. Sibiř je významnou "částí" tohoto světa. Cílem mého výzkumu bylo zanalyzovat, jak jsou tyto dva slovanské pojmy, SYBERIA 'Sibiř' a SIBIR' 'Sibiř', chápány a jak jsou lingvisticky charakterizovány, a následně vytvořit zvláštní typ definice těchto pojmů, tzv. kognitivních definic. Za účelem vytvoření a porovnání obrazu Sibiře v obou jazycích jsem vycházela z konceptu kognitivní definice a profilování pojmů, které vypracoval Jerzy Bartmiński a jeho etnolingvistický tým z Lublinu. V teoretické části své práce pojednávám o teorii jazykového obrazu světa. Zmiňuji historické zdroje tohoto pojmu, různé definice a způsoby jeho rekonstrukce v rámci kognitivní etnolingvistiky. V analytické části jsem pak provedla rekonstrukci polského a ruského obrazu Sibiře na základě porovnatelné databáze materiálů, kterou tvoří jazyková data systémové a textové povahy. Databáze systémových dat je založena na lexikografickém výzkumu (zahrnujícího období od 19. do 21. století). Databáze textových dat je založena na tištěných textech z 19. a 20. století, které žánrově spadají do memoárové literatury psané lidmi, kteří byli na Sibiř vyhnáni. V rámci porovnávání jsem se soustředila na to, co je v obou jazycích - v tom nejširším smyslu - společné, tj. na spisovný jazyk. Při konstrukci sémantického popisu pojmů jsem rovněž zohlednila skutečnosti z polské a ruské historie a kultury, jimiž bych mohla jazyková data podpořit. Východiskem mého výzkumu byla rekonstrukce základního pojmu SYBERIA a SIBIR' přítomného v povědomí Poláků a Rusů (uživatelů zkoumaných jazyků) na základě lingvistických systémových dat. Vznikly tak paralelní sémantické popisy pojmů vypracované esejistickou formou (forma kognitivní definice v podrobném provedení). Rysy, které zkoumaný pojem naplňují a které byly při analýze materiálu extrahovány, byly seřazeny do jednotlivých bloků, které byly pojmenovány podle příslušného typu systémových dat (např. etymologie, definice, synonyma, opozita, sémantické a slovotvorné deriváty, ustálené výrazy a kolokace). Výstupem analýzy těchto typů dat byla zjednodušená fazetově uspořádaná kognitivní definice daného pojmu. Jednotlivé fazety (např. kategorie, část, opozice, poloha, nefyzické rysy, velikost) vyplynuly z analýzy materiálu, který určil jejich výběr a uspořádání. Druhotným cílem dizertační práce bylo ukázat na vybraném textovém materiálu, jak jsou tyto pojmy profilovány. Popsala jsem deportační profily (tedy specifické obrazy) pojmu SYBERIA a SIBIR' charakteristické pro konkrétní typ textů, a sice paměti a vzpomínky z 19. a 20. století. Pokusila jsem se rovněž vydefinovat, z čího hlediska jsou tyto profily tvořeny. Srovnání obrazů pojmů provedené v této práci umožnilo vyčlenit společné rysy, které jsou hlavními složkami obrazu a které lze považovat za univerzální, a také rysy odlišné a proměnlivé, které jsou považovány za národně-specifické. Srovnání umožnilo také poukázat na konvergence a diskrepance mezi profily těchto pojmů ve vybraných textech a dále též pozorovat způsoby hodnocení Sibiře a dynamiku změn ve způsobu jejího vnímání. Tímto jsem získala možnost vykreslit síť propojení mezi zkoumanými pojmy. Paralelní sémantický popis a analýza obou pojmů umožňují vyplnit mezeru v komparativním lingvistickém a kulturním zkoumání složitosti vnímání Sibiře v rámci polského a ruského (spisovného) jazyka a národní kultury.The topic of my dissertation - SYBERIA in Polish and SIBIR' () in Russian Linguistic Worldview - is part of the research of the cognitive ethnolinguistic school in Lublin, which focuses on the reconstruction of the linguistic worldview (LW). Siberia is significant "part" of this world. The aim of my research was to analyze the ways in which the two Slavic concepts SYBERIA 'Siberia' and SIBIR' 'Siberia' are understood and linguistically characterized, and as a consequence to create definities referred to as "cognitive definitions". In order to reach the goal of recreation and comparison of the image of Siberia in both languages I used the premises of the cognitive definition as well as of the notion of profiling of concepts which was worked out and defined by Jerzy Bartmiński and his ethnolinguistic team from Lublin. In the theoretical part of the dissertation I discussed the theory of the linguistic worldview. I included historical sources of the concepts, various definitions and methods of reconstruction of LW in the framework of cognitive ethnolinguistics. In the analytical part I reconstructed Polish and Russian image of Siberia on the basis of a comparable material database, which is formed by language data: systemic and text data. The database of the systemic data was based on the lexicographic research (from 19th to 21st century). The database of the text data was based on the 19th and 20th century printed texts, which generically belong to the memoir literature written by deportees to Siberia. In the comparison I focused on what in both languages - in the widest sense - was common i.e. on the standard language. When constructing the semantic descriptions of concepts, I also took into account information on Polish and Russian history and culture in order to support the language data. The starting point in my research was the reconstruction of the basic concept of SYBERIA and SIBIR' present in the common consciousness of Poles and Russians (users of the researched languages) based on the data of the linguistic system. The result was a parallel description of semantic concepts prepared in an essay form (a form of the cognitive definition in the elaborate variant). The characteristics that make up the concept of Siberia, extracted during the analysis of the material, were ordered into blocks. The names of the block were made up according to the types of the systemic data (e.g. etymology, definitions, synonyms, opposites, semantic and word formation derivatives, fixed expressions and collocations). As an outcome of the analysis of this type of data a simplified facet-arranged cognitive definition of the concept was created. Facets (e.g.: category, part, opposition, location, non-physical features, size) were discovered during the analysis of the material which determined their selection and arrangement. The secondary aim of the dissertation was to present - on the selected text material - how these concepts are being profiled. I described the deportation profiles (which are specified images) of SYBERIA and SIBIR' characteristic of the given type of texts (belong to the memoir literature) from the 19th and 20th century. I also attempted to define from whose point of view these profiles are created. The comparison of images of concepts carried out in the dissertation allowed to distinguish common features, which are the main components of the image and can be considered universal, as well as differentiating elements and variables, which are considered to be specifically national. The comparison made it also possible to show the convergences and discrepancies between the profiles of these concepts in the selected texts, as well as to observe the ways of valuation of Siberia and the dynamics of change in the way it is perceived. This gave me an opportunity to present the network of connections between the researched concepts.