Number of the records: 1  

Psychologické aspekty rodičovské péče o děti s narušenou komunikační schopností

  1. Title statementPsychologické aspekty rodičovské péče o děti s narušenou komunikační schopností [rukopis] / Hana Pavlíčková
    Additional Variant TitlesPsychologické aspekty rodičovské péče o děti s narušenou komunikační schopností
    Personal name Pavlíčková, Hana (dissertant)
    Translated titlePsychological aspects of parental care for children with with communication disorders
    Issue data2019
    Phys.des.90 s. : schémata, tab. + Podklady pro zadáni vskp
    NoteVed. práce Petra Potměšilová
    Oponent Zuzana Ledvoňová
    Another responsib. Potměšilová, Petra, 1974- (thesis advisor)
    Ledvoňová, Zuzana, (opponent)
    Another responsib. Univerzita Palackého. Filozofická fakulta. Katedra psychologie (degree grantor)
    Keywords narušená komunikační schopnost * vývojová dysfázie * rodičovství * rodičovská péče * resilience * communication disorders * specific language impairment (SLI) * developmental dysphasia * parenthood * parental care * resiliency
    Form, Genre diplomové práce master's theses
    UDC (043)378.2
    CountryČesko
    Languagečeština
    Document kindPUBLIKAČNÍ ČINNOST
    TitleMgr.
    Degree programNavazující
    Degree programPsychologie
    Degreee disciplinePsychologie
    book

    book

    Kvalifikační práceDownloadedSizedatum zpřístupnění
    00232759-344327988.pdf161.8 MB28.03.2019
    PosudekTyp posudku
    00232759-ved-674982724.pdfPosudek vedoucího
    00232759-opon-545235221.docxPosudek oponenta
    Průběh obhajobydatum zadánídatum odevzdánídatum obhajobypřidělená hodnocenítyp hodnocení
    00232759-prubeh-865874120.jpg25.11.201628.03.201923.05.20192Hodnocení známkou

    Diplomová práce se věnuje tématu psychologických aspektů rodičovské péče u dětí s NKS. Teoretická část předkládá terminologické vymezení sledované oblasti a seznamuje s výzkumnými poznatky. Empirickou část tvoří kvalitativní výzkum na úrovni případových studií, v nichž byla data získána prostřednictvím polostrukturovaných interview realizovaných s 10 respondenty tvořícími 5 párů osob ve věku 35-46, pečujících o dítě s vývojovou dysfázií. Data byla zpracována s ohledem na požadavek vytvořit mnohočetnou případovou studii s prvky fenomenologického přístupu při současném užití standardizované psychodiagnostické metody Logo-testu E. Lukasové. Spolu s obrazem žité zkušenosti zpracovaným formou mnohačetné kazuistické studie jsou představeny odpovědi na výzkumné otázky týkající se způsobů, jak péče o dítě s NKS ovlivňuje život rodičů, jaké faktory mají vliv na jejich celkové zvládání situace a jak svou situaci prožívají. V prožívání rodičů patří mezi nejnáročnější momenty období před stanovením diagnosy, ale též okamžik jejího zjištění. Spolu s reakcemi okolí bývají tyto aspekty u rodičů spojeny s úzkostí i obavami. Coby nejvýraznější podpůrné faktory při zvládání situace vystupují rodina a spolupracující odborníci. Kvalita prožívání reflektovaná prostřednictvím interview se u žádného z respondentů významným způsobem nelišila od závěrů použité standardizované diagnostické metody.This thesis deals with the topic of psychological aspects of parenting a child with SLI. The theoretical part presents the terminological definition of the monitored area and introduces research findings. The empirical part represents qualitative research at case studies, in which the data were obtained through semi-structured interviews with 10 respondents consisting of 5 pairs aged 35-46 years, caring of a child with developmental dysphasia. The data The data were processed with an aim to create a multiple case study with a view to the phenomenological approach while using the standardized psychodiagnostic method - Logo-test by E. Lukas. Along with the picture of lived experience in the form of a multiple case study, answers to research questions on how parenting a child with SLI affects parents' lives, what factors affect their overall management of the situation and how they experience their situation are presented. In the experience of parents, the most challenging moments are the periods before diagnosis, but also the moment of its detection. Along with the reactions of the environment, these aspects are often associated with anxiety and distress. As the most distinctive supportive factors in coping with the situation, the family and cooperating experts are mentioned. The quality of life experience was not significantly different from findings of the used standardized diagnostic method for any of the respondents.

Number of the records: 1  

  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.