Tato bakalářská práce se zaměřuje na personalizaci politiky, konkrétně pak na to, zda a jak se tento koncept promítá do českého sněmovního volebního systému a do chování voličů v těchto volbách. Práce kromě úvodu a závěru obsahuje další tři části. V první kapitole je personalizace se svými kořeny teoreticky vymezena. Velký prostor je věnován dvojí kategorizaci personalizace volebních systémů, neboť právě reformy volebních pravidel v České republice zkoumá analytická část. Tento výzkum je pojat jako případová studie, jež jako jednu z kvalitativních metod přibližuje druhá, metodologická část. Předmětem případové studie v této práci jsou úpravy zákona o volbách do Parlamentu ČR od roku 1996, o nichž hlasovala Poslanecká sněmovna. Jedná se o opozičně-smluvní volební reformu z roku 2000, novelu volebního zákona z přelomu let 2001-2002, zákon zvyšující vliv mechanismu preferenčního hlasování z roku 2006 a návrh novely zákona Topolánkovy vlády z roku 2009. Cílem tohoto zkoumání je zjistit, zda zmíněné úpravy obsahovaly prvky personalizace daného sněmovního systému, a zda na vybrané institucionální úrovni můžeme zaznamenat trend posilování jednotlivých politiků na úkor politických stran. Druhá část analýzy se věnuje preferenčnímu hlasování ve sněmovních volbách let 1996, 1998, 2002, 2006, 2010, 2013 a 2017. Diachronní srovnání mandátů získaných na základě preferenčního hlasování má za cíl rozhodnout, zda roste účinnost tohoto volebního mechanismu a personalizace volebního chování.This bachelor thesis examines personalization of politics, especially if and how this concept influences the Czech Chamber of Deputies electoral system and voters behavior in these elections. Besides introduction and conclusion, thesis also includes three chapters. Personalization of politics with its roots is theoretically framed in the first chapter. Large space is reserved for dual categorization of personalization of electoral systems, because the reforms of electoral rules in Czech Republic are examined in the analytical chapter. The research is conceived as a case study research, therefore this qualitative method is defined in the second, methodological chapter. The subject of this thesis is a set of Czech Parliament electoral reforms since 1996 on which the Chamber of Deputies voted. Those are opposition agreement electoral reform from 2000, reform from turn of the years 2001-2002, reform strengthening the mechanism of preferential voting from 2006 and proposal of an electoral reform by Topolánek´s government from 2009. The aim of the research is to discuss whether these reforms included aspects of personalization of given electoral system, and whether we are able to register strengthening of individual politicians at the expense of political parties on given institutional level. Second part of the analysis is dedicated to preferential voting in parliamentary elections in 1996, 1998, 2002, 2006, 2010, 2013 and 2017. The aim of the diachronic comparison of personal popular mandates is to decide whether the effectiveness of this electoral mechanism and behavioural personalization of voters rise.